kouřícím rybníčku při malé procházce termálním parkem za bazénem. Šárka se zamlženými brýlemi z toho moc neměla. Na cestu do Taupa nám zase začalo pršet, tak jsme dali svačinu (chleba s česnekem nakrájeným do cottage sýra) v autě na břehu jezera. Hledali jsme po cestě místo na rybaření, ale když je tu všude povolené jen muškaření, tak se mi to se třpytkou moc riskovat nechce. V Taupu jsem si zavzpomínal na Silvestra 2003, jak mě a Vaškovi policajt vylil rumkolu do kanálu. Na kruháči, kde nás tenkrát nabourali jsme se teď málem zase s jednám autem ťukli. Poprvé jsme tu potkali supermarket Woolworth, kde si Šárka ještě nezanakupovala, a protože zase pršelo, tak vyrazila obhlédnout, jaké mají dnes akce. Já měl opět trochu času na emaily a na psaní deníku. Poprvé na Zélandu jsme koupili muffiny (jinak prý Woolworth nic moc) na kterých jsme si pak pochutnávali ve free kempu Reids Farm asi 4km za Taupem. Kvůli dešti a komárům jsme ani nevylézali z auta. Zadní sedačky už jsme měli zklopené. Teprve nedavno jsme si řekli, proč je vlastně každý den rovnáme, když je stejně večer zase zklopíme. Proč nás to nenapadlo dřív? A přeházet věci na přední sedačky zevnitř z auta už taky umíme. PS: Waikato je řeka, která vytéká z Taupa a protéká kempem. Je na ní celá soustava vodních elektráren a i výtok z Taupa je regulovaný. Hladina řeky v kempu se dost mění (skoro až o 2 metry) a zrovna teď je hodně vysoko. Koukali jsme, že některé stany postavené moc blízko už se pěkně koupou ve vodě.
Žádné komentáře:
Okomentovat