snídani (toustový chleba s majonézou a camembertem) a do jedenácti četli průvodce po Austrálii a psali deníky. Stavili jsme se v Taumarunui pro benzín (už moc nezbývalo), pro vajíčka a v infocentru, kde jsme se zeptali na rybaření. Doporučené místo jsme nějak přejeli, ale našli jedno ještě lepší místečko na ryby i na piknik s vodou a záchody u holiday parku za Taumarunui. Měl jsem dva pěkný záběry, ale rybu jsem nevytáhnul. Šárka mezi tím smažila řízky na zítřejší výlet a camembert k dnešnímu obědu. Bylo to super, sluníčko svítilo, jen sem tam přešel mrak. Vyrazili jsme dál. Zkoušeli ještě další místo na rybaření, kde ale nebyl dobrý přístup k řece. Stavili jsme se na vyhlídku na Rairumu Spiral. Je to místo, kde vlakové koleje, aby na krátké vzdálenosti nastoupaly velkou výšku vedou spirálově skrz jeden kopec. Věděl jsem, že z vyhlídky není skoro nic vidět (taky jsme se před šesti lety s klukama pěkně napálili), ale když jsme to měli po cestě, tak jsme tu nemohli nezastavit. Zajímavější ale 
stejně byl model, který mají v Taumarunui v info centru. Pozdě večer jsme dorazilli do Whakapapa - výchozí bod na treky v národním parku Tongariro, kterému vládnou tři sopky: největší Ruapehu, nejkrásnější Ngauruhoe a nejbarevnější Tongariro. Počasí se během dne zkazilo, takže jsme viděli jen pár zasněžených žlabů Ruapehu. Všude ve městečku je zakázané kempování a nocování v autě, tak jsme se vrátili asi 5km a spali na parkovišti u jednoho z kratších treků. Ani tady se to nesmí, ale snad nás tu nevyhmátnou. Zítra navíc chceme brzy vstávat.PS: Při příjezdu do Whakapapa vás ohromí a trochu znechutí luxusní hotel v podobě zámku jak z filmu Walta Disneje - v nehostinné sopečné krajině jako pěst na oko. Projížděli jsme kolem, pozorovali lidi v luxusní restauraci a přitom marně hledali místo, kde bysme přespali v autě.
Ahoj Šárko, děkuju za emailík, odpověď máš na seznamu. Mějte se krásně. Lenka H.
OdpovědětVymazat