kousek od našeho hostelu, tak jsme se tam během praní skočili podívat (já jen v plavkách, oboje kalhoty se mi perou). Bylo tu pár dodávek (ceny od 4000AUD) a kombíků (ceny od 3000AUD). Pokecali jsme s prodávajícíma (většinou Francouzi) a zjistili, jak je to s převodem aut, registrací, pojištěním a taky, jak to dělají, že parkují v ulici, kde se smí stát jen jednu hodinu: sedí u auta a když vidí policajta, tak o půl metru popojedou. Mezi osmou večer a šestou ráno je parkování neomezené, takže v něm klidně můžou spát. Vrátili jsme se na hostel pověsit prádlo a zašli naproti na internet (10AUD za 2 hodiny pro oba). Já hlavně zjišťoval, jak zazálohovat telefon a jak je to tu s cenami mobilních oparátorů a pokrytím. Ceníky předplacených karet tu mají proti Čechám neskutečně složité. Za peníze dostanete hned několik kreditů ne několik různých věcí. Zdají se ale výhodné, protože za 30AUD dostanete kredit 150 na volání a dalších 150 na další věci. Cena hovoru je kolem dolaru (takže vlastně 20centů). Kredit ale musíte za měsíc koupit znova a na častém dobíjení jsou tu založený všichni operátoři. Když si zvolíte plán, kde stačí dobíjet každý druhý měsíc, tak za peníze dostanete mnohem míň kreditu, atd. No a s pokrytím to tu není o nic jednodušší. Na pokrývání odlehlejších oblastí tu požívají nestandardní 3G na 800MHz, které můj telefon nezvládne. K obědu jsme dali brambory na loupačku a vyrazili do města. Pořád nevíme, jak tu fungují autobusy (a vlaky jsou dost drahý), tak jsme vyrazili pěšky. Hlavním cílem byl obchod mobilního operátora Optus (podle Šárky Octopus), který se nám zdá nejvýhodnější. Objevili jsme kombinaci, jak mít zezačátku hodně 
volání na kupování auta a hlavně celou dobu hodně internetu celkem za 94AUD na 3 měsíce. Optus navíc nepoužívá nestandardní frekvence 3G. Cestou zpět jsme si prošli Hydepark s velkými bílými papoušky, s fontánou plnou pěny (někdo jim tam asi nalil jar) a věží nižší a ošlivější než Skytower v Aucklandu. Okolo nového gotického kostela došli zpět k hostelu. Našli jsme autobazar, kde nám nabízeli auta od 5000AUD se zárukou a s garancí odkoupení zpět za poloviční cenu. Francouzi, se kterými jsme dopoledne nejvíc kecali slevili svojí dodávku z 4800 na 4400AUD. Stojí tu už 3 dny a jsou z už toho pěkně unavení. Naproti hostelu je česká hospoda "Doma", tak jsme tam večer zašli. Na objednávku "Krušovice, please" se servírka zeptala: "dvě velký?". No to byla lahoda v pravých krušovických krýglech, už jsem zapomněl, jak chutná pivo! Dali jsme se do řeči s Čechama, co žijí v Austrálii několik let. Zrovna tam měli návštěvu z Prahy, ale byli z ní pěkně otrávení, protože jsou pořád naštvaný a na všechno v Austrálii si stěžujou.PS: Už jsem si myslel, že blecha z Aucklandu zůstala na Zélandu, ale dneska se mi objevili další štípance. Sakra, pořád se drbu a Šárka na mě vyplácala zbytek fenistilu.
Žádné komentáře:
Okomentovat