dopoledne jsme se jeli podívat do Taupa na sobotní trh. Koupili jsme tu levnější ovoce a zeleninu, výbornou zmrzlinu a pro Šárku zelené nefritové (greenstone alias jade) srdíčko na krk. Je to takový typický suvenýr z Nového Zélandu. Šárka chtěla, abych si taky něco koupil, ale asi bych to stejně na krku nenosil. Na oběd jsme zajeli zase do kempu a zatímco Šárka vařila, já dováděl v řece. Po třetím splutí jsem už pěkně klepal kosu. Čas hrozně letěl a už bysme nestihli Aratiatia rapids - peřeje, které pouští jen několikrát denně. Postavili nad nimi totiž přehradu a ochránci si vynutili, že alespoň pár minut denně bude řeka vypadat jako dřív. Stihli jsme vyhlídku na vodopád Huka Falls (ten teče pořád, bohužel zrovna teklo míň vody, jinak je to docela hukot) a posledních 15 minut otevřený Honey Hive - obchůdek s medem, kde jsme mimo jiné ochutnali výborné medové pálenky. Nalili nám jen po dně, ale dobře mně tak, protože jsem přeci svědomitý řidič! Mají tu také skleněný průzor do úlu! Chtěli jsme stihnout ještě Craters of the Moon - termální oblast s bublajícími bahýnky a kouřícími jezírky v kráterech, které mají připomínat měsíční krajinu. Otevřeno měli do šesti, ale už v pět nikoho dovnitř nepustili. Jejich škoda, cenu 6NZD by jsme ještě byli ochotní zaplatit, takhle jsme se tam ale musel protáhnout tajně okolo záchodků, které byly až za pokladnou. Moc jsem si to neužil, protože na asi půlhodinovém okoruhu v parku už skoro nikdo nebyl a my museli dost mastit, abysme odsud nešli poslední. Nicméně to klaplo a při výstupu nás už nechytli. Jeli jsme zakempovat někam k Aratiatia rapids abysme stihli zítřejší 
"pouštění" v 10 hodin. Našli jsme místečko za křovím u silnice, kde jsem si i trošku zarybařil. Večer jsem vám vyfotil souhvězdí jižní kříž. Na snímku je vpravo nahoře. Ty dvě hvězdy vpravo dole jsou alfa a beta centauri, podle nich a jižního kříže se určuje jih.PS: Odvolávám, co jsme tvrdil na začátku Zélandu o pohodových řidičích. Na jižním ostrově byl ještě klid, ale tady na severu čím blíž k Aucklandu tím větší blbci tu jezdí. Když si tak jedeme naším prázdninovým tempem, tak se na nás auta často nepříjemně lepí. Když navíc hledáme nějakou odbočku a jedem pomalu, chovají se vyloženě arogantně. Na Šárku jednou ukázali jistý prst, který znamená něco moc neslušného, mě dnes jeden debil po předjetí skřípnul tak, že kdybych neuhnul, tak jsme si vyměnili trochu laku a barvy na dveřích aut. Na silnicích je často vidět, jak při vyjíždění z vedlejší silnice schválně flekují, takže nakreslí i několik desítek metrů dlouhou klikatou čáru. To musí být magoři, které bych nerad na silnici potkal.
Žádné komentáře:
Okomentovat