Odvedl si nás pak asi ke kamarádovi, který prodával boty. Ty, které se nám nejvíc líbili, stály 399SG. Ukecali jsme je na 140 a podle toho, jak hladce to šlo, možná i tak jsme je dost přeplatili. Vyžebrali jsme k nim ještě jedny ponožky. Jeli jsme se pak podívat do Bugis street, kde by mělo být spousta méně turistických krámků s oblečením, ale stejně jsme se museli vrátit na poslední nákupy do Lucky Plaza. Jediné, co měli na Bugis lepší byl 5 patrový obchoďák jen a jen s elektronikou. Ulítaný a uspěchaný jsme se vrátili na hostel dát spršku, rychlou večeři a vyrazit hned na letiště. Trochu nám prudili s třetím zavazadlem (krabice s didžiridu obaleném trenkama a ponožkama), ale stáli jsme si na svém, že na letenku kolem světa můžeme mít každý dvě zavazadla. To na let z Londýna do Prahy s Wizz Air jsme si museli připlatit třetí zavazadlo. Ještě na letišti jsem rychle dopsal dva dny deníku a díky WiFi zdarma je rovnou hodil na blog. Bylo mi jasné, že v Čechách už nic nenapíšu, tak toho musím stihnout co nejvíc po cestě. K letadlu jsme doběhli až, když pohrozili, že zavírají gate. Třináct hodin letu docela uteklo, koukal jsem na dva filmy, spát jsem šel až v 5 ráno singapurského času, tedy 22h londýnského - už se tím připravuju na časový posun.
sobota 10. července 2010
úterý 29.6.2010 - Poslední den v Singapuru
Moc dobře jsme nespali, protože se nám oběma zdály špatné sny o obleku. O tom jak bude malý, vůbec mi nesedne, nebo že jsme špatně vybrali látku. Vzali jsme jednu jen tak narychlo, abysme hned začali jednat o ceně a pak jsme se na ní úplně zapomněli. Dopadlo to ale výborně. Jen rukávy u saka mě přišly kratší (prý si oblek ještě sedne) a u košile delší (prý se trochu srazí). Abysme už konečně přestali remcat, dostali jsme navíc ještě jednu kravatu. 
Odvedl si nás pak asi ke kamarádovi, který prodával boty. Ty, které se nám nejvíc líbili, stály 399SG. Ukecali jsme je na 140 a podle toho, jak hladce to šlo, možná i tak jsme je dost přeplatili. Vyžebrali jsme k nim ještě jedny ponožky. Jeli jsme se pak podívat do Bugis street, kde by mělo být spousta méně turistických krámků s oblečením, ale stejně jsme se museli vrátit na poslední nákupy do Lucky Plaza. Jediné, co měli na Bugis lepší byl 5 patrový obchoďák jen a jen s elektronikou. Ulítaný a uspěchaný jsme se vrátili na hostel dát spršku, rychlou večeři a vyrazit hned na letiště. Trochu nám prudili s třetím zavazadlem (krabice s didžiridu obaleném trenkama a ponožkama), ale stáli jsme si na svém, že na letenku kolem světa můžeme mít každý dvě zavazadla. To na let z Londýna do Prahy s Wizz Air jsme si museli připlatit třetí zavazadlo. Ještě na letišti jsem rychle dopsal dva dny deníku a díky WiFi zdarma je rovnou hodil na blog. Bylo mi jasné, že v Čechách už nic nenapíšu, tak toho musím stihnout co nejvíc po cestě. K letadlu jsme doběhli až, když pohrozili, že zavírají gate. Třináct hodin letu docela uteklo, koukal jsem na dva filmy, spát jsem šel až v 5 ráno singapurského času, tedy 22h londýnského - už se tím připravuju na časový posun.
Odvedl si nás pak asi ke kamarádovi, který prodával boty. Ty, které se nám nejvíc líbili, stály 399SG. Ukecali jsme je na 140 a podle toho, jak hladce to šlo, možná i tak jsme je dost přeplatili. Vyžebrali jsme k nim ještě jedny ponožky. Jeli jsme se pak podívat do Bugis street, kde by mělo být spousta méně turistických krámků s oblečením, ale stejně jsme se museli vrátit na poslední nákupy do Lucky Plaza. Jediné, co měli na Bugis lepší byl 5 patrový obchoďák jen a jen s elektronikou. Ulítaný a uspěchaný jsme se vrátili na hostel dát spršku, rychlou večeři a vyrazit hned na letiště. Trochu nám prudili s třetím zavazadlem (krabice s didžiridu obaleném trenkama a ponožkama), ale stáli jsme si na svém, že na letenku kolem světa můžeme mít každý dvě zavazadla. To na let z Londýna do Prahy s Wizz Air jsme si museli připlatit třetí zavazadlo. Ještě na letišti jsem rychle dopsal dva dny deníku a díky WiFi zdarma je rovnou hodil na blog. Bylo mi jasné, že v Čechách už nic nenapíšu, tak toho musím stihnout co nejvíc po cestě. K letadlu jsme doběhli až, když pohrozili, že zavírají gate. Třináct hodin letu docela uteklo, koukal jsem na dva filmy, spát jsem šel až v 5 ráno singapurského času, tedy 22h londýnského - už se tím připravuju na časový posun.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat