úterý 20. dubna 2010

neděle 4.4.2010 - zoobotanická zahrada v Rockhamptonu

V noci trochu sprchlo, ráno bylo zataženo a pěkně se přikosilo. Šárce z toho začalo bolet v kruku a její hodinky Šunta LUMI se z toho úplně zbláznili. Ukazují blbosti a svítí jim nesmyslné segmenty displeje. Pořád ale ukazují, kolik je hodin, a občas se i povede nastavit budík nebo změřit nadmořskou výšku. To se hodilo při našem ranním běhu na vyhlídku Bluff Point, kde jsme byli včera. Šárka ale trpěla, protože jí cestou nahoru zaléhaly uši a blbě se jí dýchalo. Po snídani jsme vyběhli i na druhou, nižší, ale také krásnou vyhídku Double Head. Obě vyhlídky jsou vlastě staré sopky, které vyrůstají takřka z roviny a přerušují písečné pláže na pobřeží. Pak si Šárka prošla velikonoční trh u infocentra. Já na to moc nejsem, tak jsem si sedl ke stolečku ve stínu a psal příspěvky na blog. Zašel jsem se pak podívat alespoň na stánek s didžiridů a vyzkoušel, jestli jim hraje tak dobře jako to naše. Vrátili jsme se pak do Rockhamptonu a u našeho stolečku v parku (na kterém jsme našli pár velikonočních čokoládových vajíček) uvařili oběd. Zatím co Šárka vařila, já hledal vrbu abych upletl pomlázku. Nakonec jsem se musel spokojit s větvičkami z eukalyptu. Našli jsme pak i pravou botanickou zahradu (na konci Spencer st). Je v ní zdarma i docela pěkná zoologická, kde jsme mimo jiné viděli krásně zblízka koaly, metrové varany, sladkovodní krokodýly, psy dingo, šimpanze, makaky nebo třeba malé, pestře zbarvené ptáčky Gouldian Finch (pěnkavy), jaké má ve znaku Viewsonic. Pak jsem si (po australsku - v neděli) vykoledoval jedinou mašli na mojí pomlázku, krásný čokoládový dort s marcipánovým zajíčkem a čokoládové koaly. Nakonec jsme si proběhli botanickou zahradu, kde se mi nejvíc líbil strom se spoustou kmenů, pod kterým jsme si připadali jako avataři na Pandoře. Už za tmy jsme vyráželi dál na jih. Hned za městem jsme projeli pár oblaků hmyzu, ve kterých se na našem předním skle (vyleštěném z benzínky) vytvořily různě velké mastné fleky. S nefunkčními odstřikovači jsme raději zastavili na prvním odpočívadle na křižovatce u Mt Larcom. Sice tu každou půlhodinu zahouká a projede dlouhatánský vlak, ale jsou tu záchody a stoleček, u kterého jsem si napsal do zásoby dva dny deníku na blog. Zrovna píšu o hrozných vedrech v Kakadu a tady už začíná být po večerech docela zima. Oba nás trochu bolí v krku.
PS: na internetu jsem se dočetl, že 70km od ostrova Great Kappel ztroskotala na Velkém bariérovém útesu čínská loď. Dnes jsme na přesně tenhle ostrov koukali z vyhlídky.

Žádné komentáře:

Okomentovat