Přivstali jsme si na východ slunce a docela jsme se divili, kolik lidí už je taky vzhůru. Ono vstát takhle brzy se vyplatí už kvůli příjemné teplotě, která vydrží skoro hodinu po východu. Okoukli jsme ještě nějaké další ďáblovy koule a vyrazili do Tennant Creek. Paní z infocentra byla tak hodná, že nás
nechala zavolat do AAMI, takže jsme nemuseli utrácet kredit ani volat z budky na ulici. Nic kloudného jsme ale nevyřešili. Číslo karty i platnost mají v AAMI správně, tak máme prý počkat, jestli projde druhý pokus o platbu. Skočili jsme si tu i na záchod. Šárka začala křičet, když si všimla, že čůrá na žábu. Mají tu cedulky, ať se žab nebojíme, že si tu žáby v klidu žijí, protože se jim líbí studená voda v záchodech. Ať klidně spláchneme, že jim to nevadí. A fakt, že ne. Drží se v míse pod záhybem zuby nehty, jen občas promáchnou stehýnkem, když jim to na hladkém nerezu lehce podjede. V místním "supermarketu" jsme nakoupili docela levné ovoce. Před vchodem pořvávali Aboridžinci a krámek vypadal
spíš jako dětské hřiště. Pískající děti se honily mezi regály a podlézali turnikety u vstupu. Kousek za městem je jezero Lady Ann, kde se dá koupat, piknikovat a zdarma se osprchovat. Všechno jsme si tu vyzkoušeli. Hlavně sprchu jsme už potřebovali jako prase drbání. V půl třetí jsme vyrazili dál na cestu a s jen malou zastávkou u telegrafní stanice jsme jeli skoro bez přestávky až do sedmi. Po západu slunce jsme raději zastavili na parkovišti pro náklaďáky, přeházeli věci a schovali se v autě před otravným hmyzem. Bylo 33°C a bezvětří. Síťkami v oknech neproudil žádný vzduch a v autě bylo opravdu na chcípnutí. Chvilku jsme mlátili komáry a mušky, které nám zalétaly do auta, ale pak jsme raději nehnutě leželi a snažili se už více nezahřívat. Sprcha za Tenant Creekem byla úplně zbytečná, v tomhle vedru se zpotila i Šárka a to už je co říct.
nechala zavolat do AAMI, takže jsme nemuseli utrácet kredit ani volat z budky na ulici. Nic kloudného jsme ale nevyřešili. Číslo karty i platnost mají v AAMI správně, tak máme prý počkat, jestli projde druhý pokus o platbu. Skočili jsme si tu i na záchod. Šárka začala křičet, když si všimla, že čůrá na žábu. Mají tu cedulky, ať se žab nebojíme, že si tu žáby v klidu žijí, protože se jim líbí studená voda v záchodech. Ať klidně spláchneme, že jim to nevadí. A fakt, že ne. Drží se v míse pod záhybem zuby nehty, jen občas promáchnou stehýnkem, když jim to na hladkém nerezu lehce podjede. V místním "supermarketu" jsme nakoupili docela levné ovoce. Před vchodem pořvávali Aboridžinci a krámek vypadal 
spíš jako dětské hřiště. Pískající děti se honily mezi regály a podlézali turnikety u vstupu. Kousek za městem je jezero Lady Ann, kde se dá koupat, piknikovat a zdarma se osprchovat. Všechno jsme si tu vyzkoušeli. Hlavně sprchu jsme už potřebovali jako prase drbání. V půl třetí jsme vyrazili dál na cestu a s jen malou zastávkou u telegrafní stanice jsme jeli skoro bez přestávky až do sedmi. Po západu slunce jsme raději zastavili na parkovišti pro náklaďáky, přeházeli věci a schovali se v autě před otravným hmyzem. Bylo 33°C a bezvětří. Síťkami v oknech neproudil žádný vzduch a v autě bylo opravdu na chcípnutí. Chvilku jsme mlátili komáry a mušky, které nám zalétaly do auta, ale pak jsme raději nehnutě leželi a snažili se už více nezahřívat. Sprcha za Tenant Creekem byla úplně zbytečná, v tomhle vedru se zpotila i Šárka a to už je co říct.
Žádné komentáře:
Okomentovat