Míjeli jsme pár farem s nápisy "sorry, no fuel", naše plechovka ale hravě dojela až do Mount Isa, kde jsme opět dotankovali plnou velice levného benzínu. Když jsem vylezl z auta jen tak ve slipech a bez trička (jak tady v tom vedru normálně jezdím) a začal si oblékat kraťasy, zeptal se mě kolemjdoucí chlápek, jestli mi bylo takové vedro nebo jestli jsme měli v autě tak veselo. Mount Isa je hornické město plné dolů a komínů, ale taky velkého nákupního centra a krásného nového dětského hřiště, kde jsme si udělali oběd. Než se nám uvařila voda na ravioli, tak jsme si tu i trochu zablbli. Stavili jsme se v infocentru, kde jsme objevili krásné dlouhé malované didžiridu za 120AUD. Několikrát jsme se vrátili, až jsme se rozhodli si ho koupit. Vybírali jsme asi z pěti, hlavně podle toho, jak hraje (ještě, že jsme se to v Alice Springs naučili) a vybrali to, které jsem jako první vzal do ruky. Celkem jsme se tu zdrželi čtyři hodiny. Nechápeme, co jsme tu takovou dobu dělali. 
Ještě za světla jsme dojeli na odpočívadlo s krásnými záchody a kohoutkem, u kterého jsme dali opravdovou sprchu. S Plechovkou jsme totiž vyfasovali i hadici se zahradním kropítkem (se sedmi režimy kropení včetně sprchy i masážního střiku), kterou jsme připojili na kohoutek a schovaní za záchody jsme se vydrhli mýdlem a šampónem. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsme tento vynález použili a bylo to super. Míň super byl road train, který nám zastavil 30m od stanu a nechal běžet motor. Snědli jsme večeři a poprvé napsali pár pohledů z Austrálie. Ten prokletý road train tu stál celou noc a celou noc nechal bežel motor! rrrrrr... RRRR... rrrrr....PS:Litr beníznu v Mount Isa stál krásných 1,297AUD. V Camoowell stál ještě 1,619.
Žádné komentáře:
Okomentovat