Ráno za světla jsem ještě provedl kontrolu škod po klokanovi. Nárazník byl prasklý asi 15cm, urvaný ze šroubů na straně a trošku povyskočený ven. Vypadla i žárovka z blinkru, ale šla v pohodě nasadit. Tak to ještě dopadlo dobře. Nevím, co bysme dělali s vyskleným světlem nebo nedej bože s prasklým chladičem. Zařekli jsme se, že po tmě po outbacku už jezdit nebudeme. Sbalili jsme stan a vyrazili hledat místo na snídani, které bylo až na odpočívadle za dalších 140km. V Katherine koupila Šárka nutelu, tak jsme jí k snídani hned načali. V naší ledničce, která udržuje alespoň pokojovou teplotu, by nám měla chvilku vydržet. Jako pokus koupila pomazánku, jejíž název jsme až dnes přeložili a zjistili, že je z nakládaných okurek. Chuť zvláštní, Šárce ale vyloženě chutná a mně vlastně (třeba pod vajíčko na chlebu) taky. V noci mě začalo trošku bolet ucho, tak jsem si do něj (podle Pepanovi rady) strčil na cestu česnek. To byla v autě vůně! Dojeli jsme na křižovatku 3 ways, kde ze Stuart Highway odbočuje silnice na Mount Isa vedoucí dál na východní pobřeží, a spočítali si, že se vyplatí zajet si pro benzín do 25km vzdálené Tennant Creek. Tam jsme nabrali plnou, na kterou dojedeme až do Mount Isa, ve známém krámku kombinovaném s prolézačkami pro děti Aboridžinců jsme nakoupili levné ovoce a hlavně jsme se stavili u jezera Lady Ann na koupačku a na sprchu. Je super, jak už to v Tennant Creek známe jako kdyby jsme se tu narodili. K obědu byl květák na mozeček s kuskusem a čtvrtka melouna za 50 centů. Najedení a odpočatí jsme se vrátili k 3 Ways a pokračovali na východ. Půl hodiny před západem slunce (ten je teď cestou na jih a na východ čím dál dřív) jsme zastavili na odpočívadle Wonara Bore, protože jsme nechtěli riskovat 85km na další odpočívadlo. Bylo tu krásně: uprostřed nedozírné planiny u stolečku pod stříškou (a naší moskytiérou) s výhledem na větrné kolo, které tu kdysi čerpalo vodu a teď se jen tak otáčí na prázdno.
PS: U Tennant Creek jsme viděli jak nakládají porouchaný obytňáček z půjčovny Wicked. Tuhle asistenci asi mají zdrama, protože jejich auta jsou vždy takové staré plečky více čí méně vtipně a vkusně pomalované. Jsou asi poměrně levné, a když člověk vyfasuje krásně malované, tak si může připadat jako opravdový cestovatel dobrodruh. V případě poruchy vás odtáhnou - ale co s nimi bude tady uprostřed ničeho, to fakt nevím. Plechovko, ty prosím vydrž alespoň k moři!
PS: Litr benzínu v 3 Ways je s 1,719AUD/l o 29 centů (5kč) dražší než v Tennant Creek za 1,429AUD/l. Na menších benzínkách po cestě (např v Elliott) bývá dokonce 1,80AUD/l. Vždy se tedy vyplatí dojet do většího města jako je Alice Springs, Tennant Creek, Katherine a vůbec nejlevnější byl v Darwinu. Od Erldundy (odbočky na Uluru) na jih cena benzínu i u menších benzínek postupně klesá. V Coober Pedy je ještě levnější a odtud už se dá dojet až do Port Augusta.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat