pondělí 12.4.2010 - Fraser Island: Lake McKenzie - Wanggoolba Creek, lodí zpět (10,3km 2h 17m)

Ráno jsme si ještě užili koupání na osamocené pláži, dali ohromný kotel ovesné kaše k snídani a před cestou zpět do Wanggoolba Creek ještě jednou skočili do vody. Pláž už se začala plnit, ale pořád to ještě šlo. Vyhlídli jsme si pěší stezku a pro jistotu se ještě poptali "průvodců" co přivezli turisty busem, kudy přesně máme jít. Ty ale nic nevěděli, jen nás vystrašili, že to nemůžeme do tří, kdy odjíždí loď stihnout. S autobusem se prý vrací na loď, která odjíždí v pět hodin, tak jestli nás prý uvidí na cestě, tak nás vezmou. Báli jsme se, že bude cesta neprošlapaná, ale docela to šlo. Po necelých 4 kilometrech jsme křižovali silnici a pokračovali už po docela pěkné lesní cestě, která je pro normální auta zavřená. Začalo být neskutečný vedro. Zastavit na odpočinek se kvůli komárům a neviditelným muškám nedalo, takže jsme to do přístavu došli bez přestávky. Na poslední dva kilometry jsme se napojili na silnici a zkoušeli stopovat. Jediné auto, které projelo, nemělo na zadních sedačkách místo. I tak ale sympatický černoch přibrzdil a hrozně se omlouval, že se asi nevejdeme. V "přístavu" (silnice s parkovištěm, záchodem a strmým nájezdem na loď) jsme se alespoň trochu opláchli, dali sváču a koukali, jak přijíždějí auta plné backpackerů, ke kterým jsme se zaboha nemohli vejít. Někteří to docela dost krouhali. To bych asi byl dost kyselej, kdybysme každý zaplatil 280AUD a pak se v osmi mačkali v takových dobytčácích a ještě by řídil nějaký magor. Jako jediná možnost bylo překecat čenocha s manželkou, aby si na zadních sedačkách uklidili a převezli nás na loď. Byli neskutečně ochotní a nepřestávali se omlouvat, že nám nezastavili už na silnici do přístavu. K přístavu vede kanál, který byl teď při odlivu hodně úzký, že se v něm naše loď sotva otočila. Když jsme zakotvili zpátky na pevnině, začalo zrovna pršet a my tak tak doběli do naší Plechovky - to to ale krásně vyšlo! Zajeli jsme k supermarketu, aby Šárka doplnila zásoby a já trochu pohnul s deníkem. Parkoviště tu mají pod plachtami proti sluníčku, které ale vůbec nefungují proti dešti. V zavřeném autě bylo takové vedro, že jsme se raději schoval pod střechu před vstupem do supermarketu. V "našem" hostelu jsme dali sprchu a já se po dlouhé době oholil. Elektrický strojek je kaput, takže jsem se snad poprvé v životě holil žiletkou. Byl jsem překvapený, jak to šlo i bez pěny dobře a rychle, ale tekla ze mě krev jako z vola. Už se těším, až si v Singapuru koupím nový strojek. K večeři jsme dali dva Big Macy za poloviční cenu, protože Šárka našla v informační brožuře kupón "kup jednoho a dostaneš druhý zdarma". Po tmě a tudíž velice opatrně jsme dojeli až za Maryborough, kde jsme našli lesní pěšinku hned u silnice. Projelo kolem nás snad milión kamiónů, který navíc o kousek dál odbočovali, takže buď hlasitě brzdili, nebo se rozjížděli a řadili jednu rychlost za druhou.