K ránu padla rosa, takže jsme měli mokrou matraci, peřinu a nacucané ručníky, které jsme nechali sušit venku. Od devíti hodin začíná první krmení krokodýlů na řece Adeladie. Z lodi na řece věší kusy masa a krokodýli s vidinou snadné kořišti skákají prý až 2 metry nad vodu. Cena 30AUD/os nás mírně rozladila. Je tu ještě jedna společnost, od které bysme navíc dostali i sendvič k snídani prý stojí ještě o 5AUD víc. Po chvilce váhání jsme zaplatili a skočili se do auta nasnídat. Přijel autobus plný důchodců, takže jsme si říkali, že s tím odjezdem v devět to nebude tak žhavé, ale nakonec se čekalo na nás. Loď vyrazila proti proudu (vlastně teď při přílivu to bylo po proudu) a velice brzy jsme zahlédli prvního hladovce, který se přišel nasnídat. Chramstl po mase tak rychle, že naší průvodkyni zlomil bambusový prut s návnadou. Celkem jsme tak nakrmili asi 5 krodokýlů. Všechny už naše průvodkyně znala jménem. Někteří byli tak zhýčkaní, že se ani nesnažili, když na prutu nevisely rovnou dva kousky masa. Podívaná to byla opravdu zajímavá, přebíhali jsme loď ze strany
na stranu a čím výš donutili krokodýla vyskočit, tím větší zazněl na palubě aplaus. Cestou zpět se k nám začali slétat nějací dravci, protože věděli, že teď jsou na řadě oni. Obratně chytali kousky masa, které jim z přídě házeli do výšky. Po představení jsme pokračovali směr Darwin. Provoz postupně houstnul. Předjeli jsme si i náš první road train. Zastavili jsme v jednom kempu u hlavní silnice, vkradli se dovnitř, aby jsme si tu za 4AUD vyprali v pračce a při té příležitosti skočili i do sprchy. Šárka z tašky vytáhla grilované kuře, které nakoupila ve Woolworth, kam jsme před tím dali nachladit brikety, tak jsme si tu udělali i piknik. Vyprané prádlo jsme drze nechali viset na šňůrách a vyrazili poznávat centrum Darwinu. Zajeli jsme do přístavu, kde mají nově zrekonstruované nábřeží s bazénem s umělými vlnami. V moři se tu totiž kvůli medůzám nedá koupat. Vstup do bazénu byl 5AUD, ale tak moc se nám líbil, že jsme ochotně zaplatili a strávili tu zbytek odpoledne. Dokázali pouštět různé typy vln, které se buď tvořily na straně nebo uprostřed a dalo se na nich na půjčených bodyboardech surfovat. Byla jedna jako druhá, takže když jsme si vyhlídli
dobré místo, často jsme vlnu opravdu chytli. Mezi vlnobitím byly pauzy ale tak krátké, že jsme si skoro neodpočinuli. Leda na nafukovacích kruhách, na kterých se dalo buď jen tak houpat nebo taky trochu posurfovat. Okolo se honily bouřky, ale my jsme měli skoro pořád sluníčko. Bouřky se vyhnuly i "našemu" kempu, takže nám prádlo během dne skoro uschlo. A co bylo ještě trošku mokré, dosušila naše autosušitka. Měli jsme prázdnou nádrž, tak jsme udělali ve Woolworth větší nákup, aby jsme dostali slevu 4centů na litr. Na plné nádrži to udělalo 40kč. Když jsme vylézali z klimatizovaného supermarketu, měli jsme pocit, že jsme vkročili do prádelny. Přes den u bazénu nám to ani nepřišlo, ale ten kontrast je opravdu znát. Po rychlé svačinovečeři na benzínce jsme po Stuart Highway vyrazili zpět na jih a zakempovali na prvním rozumném odpočívadle. Oblohu v dálce osvětlovaly blesky, tak jsme raději postavili stan i se stříškou. V autě by bylo nesnesitelné vedro a hlavně v něm teď máme bordel. Pěkně jsme zlenivěli, jak nás každodení přehazování věcí nenutí udržovat pořádek.
K ránu padla rosa, takže jsme měli mokrou matraci, peřinu a nacucané ručníky, které jsme nechali sušit venku. Od devíti hodin začíná první krmení krokodýlů na řece Adeladie. Z lodi na řece věší kusy masa a krokodýli s vidinou snadné kořišti skákají prý až 2 metry nad vodu. Cena 30AUD/os nás mírně rozladila. Je tu ještě jedna společnost, od které bysme navíc dostali i sendvič k snídani prý stojí ještě o 5AUD víc. Po chvilce váhání jsme zaplatili a skočili se do auta nasnídat. Přijel autobus plný důchodců, takže jsme si říkali, že s tím odjezdem v devět to nebude tak žhavé, ale nakonec se čekalo na nás. Loď vyrazila proti proudu (vlastně teď při přílivu to bylo po proudu) a velice brzy jsme zahlédli prvního hladovce, který se přišel nasnídat. Chramstl po mase tak rychle, že naší průvodkyni zlomil bambusový prut s návnadou. Celkem jsme tak nakrmili asi 5 krodokýlů. Všechny už naše průvodkyně znala jménem. Někteří byli tak zhýčkaní, že se ani nesnažili, když na prutu nevisely rovnou dva kousky masa. Podívaná to byla opravdu zajímavá, přebíhali jsme loď ze strany 
na stranu a čím výš donutili krokodýla vyskočit, tím větší zazněl na palubě aplaus. Cestou zpět se k nám začali slétat nějací dravci, protože věděli, že teď jsou na řadě oni. Obratně chytali kousky masa, které jim z přídě házeli do výšky. Po představení jsme pokračovali směr Darwin. Provoz postupně houstnul. Předjeli jsme si i náš první road train. Zastavili jsme v jednom kempu u hlavní silnice, vkradli se dovnitř, aby jsme si tu za 4AUD vyprali v pračce a při té příležitosti skočili i do sprchy. Šárka z tašky vytáhla grilované kuře, které nakoupila ve Woolworth, kam jsme před tím dali nachladit brikety, tak jsme si tu udělali i piknik. Vyprané prádlo jsme drze nechali viset na šňůrách a vyrazili poznávat centrum Darwinu. Zajeli jsme do přístavu, kde mají nově zrekonstruované nábřeží s bazénem s umělými vlnami. V moři se tu totiž kvůli medůzám nedá koupat. Vstup do bazénu byl 5AUD, ale tak moc se nám líbil, že jsme ochotně zaplatili a strávili tu zbytek odpoledne. Dokázali pouštět různé typy vln, které se buď tvořily na straně nebo uprostřed a dalo se na nich na půjčených bodyboardech surfovat. Byla jedna jako druhá, takže když jsme si vyhlídli 
dobré místo, často jsme vlnu opravdu chytli. Mezi vlnobitím byly pauzy ale tak krátké, že jsme si skoro neodpočinuli. Leda na nafukovacích kruhách, na kterých se dalo buď jen tak houpat nebo taky trochu posurfovat. Okolo se honily bouřky, ale my jsme měli skoro pořád sluníčko. Bouřky se vyhnuly i "našemu" kempu, takže nám prádlo během dne skoro uschlo. A co bylo ještě trošku mokré, dosušila naše autosušitka. Měli jsme prázdnou nádrž, tak jsme udělali ve Woolworth větší nákup, aby jsme dostali slevu 4centů na litr. Na plné nádrži to udělalo 40kč. Když jsme vylézali z klimatizovaného supermarketu, měli jsme pocit, že jsme vkročili do prádelny. Přes den u bazénu nám to ani nepřišlo, ale ten kontrast je opravdu znát. Po rychlé svačinovečeři na benzínce jsme po Stuart Highway vyrazili zpět na jih a zakempovali na prvním rozumném odpočívadle. Oblohu v dálce osvětlovaly blesky, tak jsme raději postavili stan i se stříškou. V autě by bylo nesnesitelné vedro a hlavně v něm teď máme bordel. Pěkně jsme zlenivěli, jak nás každodení přehazování věcí nenutí udržovat pořádek.
Podle původních obyvatel austrálie se každý kdo nemluví pravdu o krokodýlech stane jejich obětí. To ti samozřejmě nepřeju, ale za toho krokodýla za ledničkou by tě alespoň mohli kousnout do prdele.
OdpovědětVymazatKajman