středa 7.4.2010 - Coral Cove, Bargara (177km, 2h 54min)

Ráno byla obloha posetá krásnými mráčky obarvenými prvními ranními paprsky. Neustále kolem nás běhali nějací sportovci a Šárka marně čekala na vhodný okamžik, aby si mohla odskočit do křoví. Zajeli jsme do Coral Cove a u stolečků s BBQ udělali snídani. Nad hlavou nám kroužili barevní papoušci lorikeets, Šárce pili vodu z hrnce, který pak u kohoutku umývala, a nechali se krmit zbytky chleba od snídaně. Dojeli jsme na výběžek Barolin Rock s korálovým útesem. Byly docela vlny, takže se blbě lezlo do vody a ještě hůř se vylézalo. Viditelnost ve vodě byla nula prd. Byl jsem z toho dost zklamaný. Viděl jsem partičku potápěčů, jak zrovna lezou do moře, ale podle mě pod vodou nemohli nic vidět. Dal jsem se do řeči se starším švýcarským párem, který už tu několik let žije. Prý za minulý měsíc napršelo víc vody, než normálně za celý rok, a proto je voda od rozvodněných řek tak špinavá. Je to pech, ale pořád je to lepší, než tu být během dešťů. Nám teď svítilo sluníčko, tak jsme přejeli do Bargama na Kellys Beach, kde jsme si alespoň hezky zařádili ve vlnách. Půjčil jsem si tu na chvilku od jednoho malého kluka snakeboard. Všude tu na tom jezdí a já to chtěl hrozně zkusit. Nebylo to zas tak těžký. Už jste na tom někdo jezdil? Večer jsme dojeli do Hervey Bay, odkud se jezdí na písečný ostrov Fraser Island. Byli jsme pěkně mrtví, na dnešním sluníčku jsme si trochu připekli obličeje a Šárku začalo bolet v krku. Z posledních sil jsme v centru zkoušeli vyzjistit něco o ostrově. V jednom hostelu nás zaujal letáček na třídenní půjčení auta s náhonem na všechny čtyři v partě osmi lidí za 130AUD. Na Fraser Islandu se totiž s normálním autem jezdit nedá. Nejsou na něm silnice, jen písčité lesní cesty a pláže. Najednou se z nabídky vyklubala cena 280AUD a první volný termín je až za 4 dny. Ostatní zájezdy byly taky dost předražené. Rozhodli jsme se, že na ostrov vyrazíme na vlastní pěst, něco obejdem pěšky a zbytek nějak dostopujeme. Trajek nás bude stát 36AUD/os tam a zpět. Hledali jsme místo, kde bysme hlavu v Plechovce složili. Zkusili jsme parkoviště u botanické zahrady, kde jsem akorát při couvání rozbil zadní světla o kamennou zídku. Nebylo to tak hrozný, odpadlo jen pár střípků, ale bylo to úplně zbytečný a pěkně mě to naštvalo. Rozhodli jsme se zakempovat na parkovištích přimo u pláže. V jedenáct nás ale vzbudil sekuriťák, že se tam spát nesmí a jestli nechceme 500AUD pokutu, ať jedeme pryč. Museli jsme přeházet věci z místa řidiče zpátky na matračku a vyrazili hledat jiné místo. Všude byly samé baráky se soukromými zahrádkami, kde by na nás hned někdo vyběhl. Nakonec jsme našli parkoviště před plaveckým bazénem, "nenápadně" tu zaparkovali a modlili se, aby nás tu nechali na pokoji.
PS: Proti trudomyslnosti jsme si dnes zahráli hru fuzzy bunny. Znáte to? Koupíte velký pytlík marshmalownů, strkáte si jednoho po druhém do pusy a musíte říkat: "jeden fuzzy bunny", pak "dva fuzzy bunny", tři, čtyři... a kdo si jich dokáže nacpat do pusy co nejvíc a stále říct počet, vyhrává. Doufám, že vás fotka moc nevyděsila!