deštů se dostanou mnohem hlouběji do vnitrozemí. Do národního parku jsme zajeli jižní cestou od vesničky Pine Creek, kde jsme nabrali vodu a poprvé viděli opravdu veliké termitiště s výškou přes 3 metry. Už po cestě za Tennant Creek jsme viděli tisíce menších, tak půlmetrových, ale tyhle byly fakt obrovské. "Rostou" jim tu všude i okolo sportovního hřiště a dokonce plot a zábradlí prochází přímo skrz některé z nich. Kakadu je ohromný národní park a jen při jízdě po hlavní silnici, která jím prochází, najedete přes 250km. Informační centrum je až v půlce ve vesnici Jabiru, tak jsme se poptali u prvního roadhouse u Mary River. Usměvavá paní nám poradila pěkné koupání asi 6km daleko označené jen cedulí zatáčka doleva a křižovatka. Když viděla, jak "obdivujeme" fotku šestimetrového krokodýla chyceného před dvěma roky jen 300m od roadhouse, ujistila nás, že tam kam nás posílá se bát nemusíme. Sama se tam včera koupala. Auto jsme nechali na odbočce asi 100m od silnice, protože dál už by to pro Plechovku nebylo. Zastavil nám terénní jeep, který kolem nás projížděl, že nás svezou. Nebyli jsme ale sbalený a nechtěli jsme je zdržovat, tak jsme odmítli, i když by to asi byl zážitek. Nebylo to ale daleko a po asi 
15 minutách jsme přišli k nádhernému vodopádu v pralese s hlubokým jezírkem na krásné zaplavání. Kdybysme neviděli, jak se ostatní koupou, tak bysme asi strachy do vody nevlezli. Ani tak to ze začátku nebyl moc příjemný pocit. Voda byla ale super, hlavně v tom vedru, které se začalo před polednem dělat. Tahle koupačka se asi jmenuje Rock hole a nikde se o ní nedozvíte. Partičku z jeepu vedl jejich kamarád, který v Kakadu pracoval jako ranger, takže toho spoustu znal. Poradil nám ještě vodopády Motor Car Falls a Gubara walk, kde je prý také super koupání, které je letos bezpečné. Vyrazili jsme k prvnímu z nich a zastavili na oběd v kempu Kambolgie. I ve stínu bylo nechutné vedro, takže jsme si uvařili jen lehký chutný oběd: rýžové nudle s jablky, pomerančem, cukrem, medem a kakaem. Po silnici doporučenou jen pro čtyřkolky jsme dojeli až k Yurmikmik walk. Silnice byla úplně v pohodě, jen občas jsme museli krokem projet pár děr hlubokých jak pasti na slony. V půl třetí bylo vedro na maximu. Vzduch se ani nehnul a ani Šárka se skoro nehýbala. O 4km výletu k vodopádům nechtěla ani slyšet. Ale je to holka poslušná, a tak jsme vyrazili a hned zabloudili. Naštěstí k lidem, kteří se koupali pod vodopádem v Boulder Creek necelých 15 minut od parkoviště. Bylo to tu nádherné a prý bezpečné. Dalo se vylézt ještě o patro vodopádu výš, kde to bylo ještě nádhernější a ještě bezpečnější (krokodýli totiž nejsou horolezci a do horní laguny by se nedostali). Byli jsme tu sami a tak jsme naskákali do vody jako v ráji Adam a Eva. Strávili jsme tu celé odpoledne, protože jít dál se v tom vedru opravdu nedalo. A navíc proč! Až k večeru jsme vyrazili podívat se na Turmikmik Lookout. Cesta byla značená tyčemi, ale nevěděli jsme kam opravdu jdeme, protože cedulky s popisem jaksi chyběli. Šli jsme vysokou trávou a Šárka brblala, protože si připadala jako na smetišti, vedro bylo a komáři začínali otravovat. Na nějakou vyhlídku jsme došli, ale zase jsme se tak zpotili, že jsme to museli vzít zpět okolo Boulder Creek a znovu skočit do vody. Dojeli jsme zpět do kempu Kambolgie, postavili stan a už po tmě uvařili večeři: pravou hrachovku dokonce s opečeným chlebem (bohužel jen toustovým). Komáři tu naštěstí byli víc v pohodě, než v Alice Springs. Ve čtvrt na devět jsme měli pocit, že už je deset, tak jsme zalezli do stanu a prohlíželi fotky z roku 2009, které mám v telefonu. Chtěl jsem psát deník, ale v tom vedru mě to vůbec nemyslelo a dělal jsem jen samé překlepy.PS: od 1.4.2010 se do NP Kakadu platí vstupné 25AUD/os, my to ještě máme zadarmo :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat