Už v šest hodin nás ze stanu vyhnalo hrozné vedro. Ještě za tmy jsme přejeli do Batcheloru, kde jsme dali snídani u dětského hřiště. Skočili jsme do krámku koupit nějaké pečivo a pak jsme jeli na výlet na Karlštejn. No fakt! Stojí jim tu na křižovatce, je trochu zmenšený, ale jinak věrný. Postavil ho tu Bernard Havlík - Čech, který v Austrálii strávil většinu svého života, ale zdá se, že na svoji vlast nemohl zapomenout. Taky jsme si zavzpomínali, Šárka si i zabulila. Už se moc těšíme, až si uděláme výlet na originál. Další zastávka na cestě do Litchfield NP byla u magnetických termitišť, které jsou všechny orietované od severu k jihu, bohužel zarostlé ve vysoké trávě. Větší dojem na nás udělalo jedno ne zas tak moc magnetické zato asi 5 metrů vysoké, na které žádná tráva není dost vysoká. Pak přišel zlatý hřeb dnešního dne: koupání v Buley Rockhole. Nějak jsme tu v tom vedru a dusnu na tom koupání začali ujíždět. Vlastně zatím každý den jsme někde rozvalený ve vodě a to jsme si 
mysleli, že to kvůli krokodýlům v řekách a medůzám v moři vůbec nepůjde. Sem do Litchfieldu ale jezdí každý jen kvůli tomu. Jsou tu řeky s vodopády s tůňkami a jezírky, které vypadají moc hezky, někdy až trochu uměle. V Buley Rockhole je malý vodopád, který ale vymlel velkou díru do skály pod ním. V té se dá ležet, potápět nebo vodopád podplavat a na chvilku strčit hlavu za něj a koukat na lidi venku. Je to tady moc oblíbené a asi tu bývá i dost narváno. Cedule na parkovišti žádá návštěvníky, kteří už nenašli místo na zaparkování, aby přijeli později, protože je koupání určitě přeplněné. My jsme ale měli docela pohodu. Kousek po proudu jsou piknikovací stolky (nebo spíš jen takové desky), kde jsme si dali chleba s pomazánkou od Chrise (náš oblíbený výrobce, který je moc dobrý a má často slevy) a ovoce. I tady se dalo koupat v pomalu tekoucí řece. K večeru jsme se zajeli podívat na vyhlídku Florence Falls. Asi hodinový okruh si projdeme až zítra 
ráno. Začaly se dělat mraky a bylo už docela dost hodin, tak jsme se přesunuli do kempu. A udělali jsme dobře, protože začalo pršet. Pod stříškou na záchodě jsme uvařili špagety. Měli jsme trochu problémy s vařičem, ze kterého při vaření začal kapat benzín. Podařilo se mi narafičit vadné těsnění tak, aby ještě chvilku vydrželo, ale určitě ho budeme musete vyměnit. Doufáme, že to nebude nějaké speciální od MSR a že nebudem muset kupovat nějakou předraženou rezervní sadu. Taky mi tu začal zlobit holící strojek, snad to ještě v Austrálii chvilku vydrží a v Singapuru si snad za levno koupím nový. I když se v dálce opět blýskalo, postavili jsme jen vnitřek stanu. V noci i pár kapek spadlo, ale vydrželi jsme bez střišky, protože bylo ukrutné vedro.PS: V odlehlých národních parcích jako je i Litchfield mají nouzové vysílačky tak zvané Emergency Call Device. Je to docela fajn, protože s mobilem se tu člověk nedovolá a cesta pro pomoc je minimálně na půl dne zběsilé jízdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat