Včera jsem zase psal deník až do jedné, takže se mi ráno nechtělo moc vstávat. Před šesti lety jsme si s Vaškem hezky zablbi v řece, když jsme se nechali unášet jen tak s maskou a šnorchlem od začátku kempu až do tůňky na konci. Je tu teď výstražná cedule, že je to důrazně nedoporučené. Včera by to opravdu nešlo, ale dnes je o hodně míň
vody a řeka skoro neteče, tak jsem do ní skočil. Stálo to ale trochu přemáhání, protože je docela zima a zataženo. Pod vodou to bylo navíc bez slunce dost tmavé, ponuré až depresivní, tak jsem podruhé už nešel. Ve vodě zůstali jen labutě - černošky. Na snídani jsme zajeli na vyhlídku na Taupo se siluetou sopek z Tongarira na pozadí. Dnes je ale pozadí zatažené a sopky v nedohlednu. Protože máme čerstvě nakoupeno, tak jsme si udělali královskou snídani s jogurtem a chlebem toustovaným na pánvičce s majolkou místo másla, sýrem a rajčátkem. Dnes k obědu totiž bude smažený květák, tak už máme připrarvenou majolku, kterou ale musíme co nejdřív sníst. Zašli jsme do hostelu X Base na sprchu a na internet. Dali jsme už na internet nějaké inzeráty na prodej Barunky a připravili jsme si i letáček s fotkou, který budeme věšet v Aucklandu po hostelech. Zatím na něm chybí cena. Tu dáme podle ostatních nabídek. Oběd jsme usmažili v parku s výhledem na přístav s jachtami. K večeru začlo zase pršet, tak jsme na dlouho zapadli na levný internet. Vyhladovělí jsme pak v autě na parkovišti dojídali květák
od oběda. Z klubů v centru se linula hlasitá muzika a my si tak zafilozofovali, jak je tu na Zélandu v X Base a jemu podobných hostelech úplně jiný typ cestovatelů než v Argentině nebo Chile. Tady jsou bohatí teenageři, kteří paří na hostelech a kupují si drahé adrenalinové atrakce. Zéland procestují jen autobusem z města do města, občas si dají nějaký ten Tongariro crossing, na kterém se diví, že jim do bílých tenisek padá lávová suť, že se cestou na vrchol zapotí, nahoře fouká a je jim pak zima. Do Jižní Ameriky by je rodiče nepustili. Ale je fakt, že v kempech a na delších trecích tu potkáte i pravé dobrodruhy, kteří potají přespávají v nouzových přístřeškách na kterých pak visí cedule v různých jazycích, že se to NESMÍ :-)
vody a řeka skoro neteče, tak jsem do ní skočil. Stálo to ale trochu přemáhání, protože je docela zima a zataženo. Pod vodou to bylo navíc bez slunce dost tmavé, ponuré až depresivní, tak jsem podruhé už nešel. Ve vodě zůstali jen labutě - černošky. Na snídani jsme zajeli na vyhlídku na Taupo se siluetou sopek z Tongarira na pozadí. Dnes je ale pozadí zatažené a sopky v nedohlednu. Protože máme čerstvě nakoupeno, tak jsme si udělali královskou snídani s jogurtem a chlebem toustovaným na pánvičce s majolkou místo másla, sýrem a rajčátkem. Dnes k obědu totiž bude smažený květák, tak už máme připrarvenou majolku, kterou ale musíme co nejdřív sníst. Zašli jsme do hostelu X Base na sprchu a na internet. Dali jsme už na internet nějaké inzeráty na prodej Barunky a připravili jsme si i letáček s fotkou, který budeme věšet v Aucklandu po hostelech. Zatím na něm chybí cena. Tu dáme podle ostatních nabídek. Oběd jsme usmažili v parku s výhledem na přístav s jachtami. K večeru začlo zase pršet, tak jsme na dlouho zapadli na levný internet. Vyhladovělí jsme pak v autě na parkovišti dojídali květák 
od oběda. Z klubů v centru se linula hlasitá muzika a my si tak zafilozofovali, jak je tu na Zélandu v X Base a jemu podobných hostelech úplně jiný typ cestovatelů než v Argentině nebo Chile. Tady jsou bohatí teenageři, kteří paří na hostelech a kupují si drahé adrenalinové atrakce. Zéland procestují jen autobusem z města do města, občas si dají nějaký ten Tongariro crossing, na kterém se diví, že jim do bílých tenisek padá lávová suť, že se cestou na vrchol zapotí, nahoře fouká a je jim pak zima. Do Jižní Ameriky by je rodiče nepustili. Ale je fakt, že v kempech a na delších trecích tu potkáte i pravé dobrodruhy, kteří potají přespávají v nouzových přístřeškách na kterých pak visí cedule v různých jazycích, že se to NESMÍ :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat