Abysme si ještě užili surfa, kterýho musíme v 11 hodin vrátit, dali jsme si dnes budíka na 6:30. Chvilku po zazvonění začaly kolem nás procházet davy žáků ze surfškoly (jedna malá
černoška nesla prkno podle tradic předků hezky na hlavě), tak jsme si říkali, že je asi ten správný čas. Když jsme je pak viděli seřazené na nehybné mořské hladině, jak čekají, jestli přijde nějaká vlna, tak jsme si to přestali říkat. Naštěstí občas nějaká opravdu přišla, takže jsme i my trochu zatrénovali. Už to ale nebylo jako včera. Dnes máme namířeno do Jervis Bay, kde by měli mít na plážích ten nejbělejší písek na světě a kde by se měli prohánět klokani. Oběd jsme navařili cestou při krátké zastávce u řeky ve městě Nowra. Bylo ukrutný vedro a nebylo kam zalézt do stínu, takže jsme se dvakrát museli ochladit v řece. Voda voněla úplně jako na Orlíku a byla až moc teplá, takže ani moc neochladila. K dalšímu ochlazení jsme dali odporně drahou zmrzlinou v Huskissonu a pak koupání na pláži Hyams s (ne)skutečně zářivě bílým pískem, který při chůzi
vrzal pod nohama. Dojeli jsme až do národního parku Booderee, jednak jsme nezaplatli vstup (už nebylo komu) a navíc jsme se zakempovali na piknikovacím místě Iluka, kde se spát nesmí. Když jsme vařili večeři, ukázal se na paloučku klokan. Vůbec si nás nevšímal, okusoval trávu a když se chtěl jen o trošku posunout, tak se postavil na krátké přední nožičky a na silný ocas a popsunul zadní nohy o půl metru dopředu. Zato my jsme z něj byli vypleskaný, fotili jsme si ho a přibližovali se blíž a blíž. Když jsme byli jen asi 10 metrů, zpozorněl, zahýbal ušima a třemi dlouhými skoky odskákal o 10 metrů dál. Ustlali jsme si v autě (i v noci v něm bylo pěkné vedro), nechali jsme budíka na půl sedmou a šli spát.
černoška nesla prkno podle tradic předků hezky na hlavě), tak jsme si říkali, že je asi ten správný čas. Když jsme je pak viděli seřazené na nehybné mořské hladině, jak čekají, jestli přijde nějaká vlna, tak jsme si to přestali říkat. Naštěstí občas nějaká opravdu přišla, takže jsme i my trochu zatrénovali. Už to ale nebylo jako včera. Dnes máme namířeno do Jervis Bay, kde by měli mít na plážích ten nejbělejší písek na světě a kde by se měli prohánět klokani. Oběd jsme navařili cestou při krátké zastávce u řeky ve městě Nowra. Bylo ukrutný vedro a nebylo kam zalézt do stínu, takže jsme se dvakrát museli ochladit v řece. Voda voněla úplně jako na Orlíku a byla až moc teplá, takže ani moc neochladila. K dalšímu ochlazení jsme dali odporně drahou zmrzlinou v Huskissonu a pak koupání na pláži Hyams s (ne)skutečně zářivě bílým pískem, který při chůzi
vrzal pod nohama. Dojeli jsme až do národního parku Booderee, jednak jsme nezaplatli vstup (už nebylo komu) a navíc jsme se zakempovali na piknikovacím místě Iluka, kde se spát nesmí. Když jsme vařili večeři, ukázal se na paloučku klokan. Vůbec si nás nevšímal, okusoval trávu a když se chtěl jen o trošku posunout, tak se postavil na krátké přední nožičky a na silný ocas a popsunul zadní nohy o půl metru dopředu. Zato my jsme z něj byli vypleskaný, fotili jsme si ho a přibližovali se blíž a blíž. Když jsme byli jen asi 10 metrů, zpozorněl, zahýbal ušima a třemi dlouhými skoky odskákal o 10 metrů dál. Ustlali jsme si v autě (i v noci v něm bylo pěkné vedro), nechali jsme budíka na půl sedmou a šli spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat