Ani dnes nesvítilo sluníčko, ale i tak jsme si užili spousty dalších krásných útesů a skalisek, kterých je tu snad až moc. Celé dopoledne jsme strávili u Loch Ard Gorge, který je pojmenovaný po lodi, která tu před více než 100 lety ztroskotala. Přežili jen dva, které moře vyplavilo právě do této soutěsky. Teď jsme tu viděli jen dva malý mrtvý tučňáky. Je to ale krásná písečná pláž mezi vysokými skalními stěnami. Dal jsem si v moři pár temp, ale bál jsem se vln a nepředvídatelných proudů. Nikdo jiný se tu taky nekoupal. Pod převisy skal visí pravé nefalšované krápníky jako v jeskyni. Je to kuriózní jít v plavkách po pláži a obdivovat krásy, které jsou normálně k vidění jen hluboko pod zemí.
Tyto zaříznuté soutěsky vlastně jako jeskyně vznikly. Vedle Loch Ard je k vidění jezírko s asi 100m tunelem k moři. Ten se prý časem propadne a vznikne podobná soustěska. Nakonec ze skalních výběžků vzniknou nový apoštolové. Na ty, které se tu právě rodí je tu spousta dalších vyhlídek. Unavení vedrem (které přišlo hned jak vylezlo sluníčko) jsme se schovali pod stromy na pláži v městečku Port Campbell a uvařili oběd: přírodní kuřecí plátky s rýži a čedarem. Ten čedar je fakt moc dobrý sýr, hodně aromatický a přidá jídlu takový správný šmak. Přitom není ani drahý, musíme si ho příště zase koupit. Maso kupujeme jen když je v akci a když ho máme kde rovnou udělat. Každé takové šance se musí
využít. Na večer jsme se jeli podívat na to, co zbylo po London Bridge. Když jim spadl jeden oblouk, tak ho přejmenovali na London Arch. Pod vyhlídkou je nepřístupná pláž, na které byly jasně vidět stopy od tučňáků. Vydřželi jsme tu až do čtvrt na deset, jestli neuvidíme, jak lezou z vody. Bylo to ovšem docela z výšky, takže co se trochu víc setmělo, nebylo už nic vidět. Ani baterkou od Petzla jsem na pláž nedosvítil. Za naší trpělivost se nám ukázal alespoň ohromný rudý vycházející měsíc, jaký svět neviděl. Ještě v noci jsme dojeli ke Grotto a zakempovali naproti přes silnici na skrytém plácku s navozeným kamením. Nic lepšího už se nám takhle pozdě hledat nechtělo.
Ani dnes nesvítilo sluníčko, ale i tak jsme si užili spousty dalších krásných útesů a skalisek, kterých je tu snad až moc. Celé dopoledne jsme strávili u Loch Ard Gorge, který je pojmenovaný po lodi, která tu před více než 100 lety ztroskotala. Přežili jen dva, které moře vyplavilo právě do této soutěsky. Teď jsme tu viděli jen dva malý mrtvý tučňáky. Je to ale krásná písečná pláž mezi vysokými skalními stěnami. Dal jsem si v moři pár temp, ale bál jsem se vln a nepředvídatelných proudů. Nikdo jiný se tu taky nekoupal. Pod převisy skal visí pravé nefalšované krápníky jako v jeskyni. Je to kuriózní jít v plavkách po pláži a obdivovat krásy, které jsou normálně k vidění jen hluboko pod zemí. 
Tyto zaříznuté soutěsky vlastně jako jeskyně vznikly. Vedle Loch Ard je k vidění jezírko s asi 100m tunelem k moři. Ten se prý časem propadne a vznikne podobná soustěska. Nakonec ze skalních výběžků vzniknou nový apoštolové. Na ty, které se tu právě rodí je tu spousta dalších vyhlídek. Unavení vedrem (které přišlo hned jak vylezlo sluníčko) jsme se schovali pod stromy na pláži v městečku Port Campbell a uvařili oběd: přírodní kuřecí plátky s rýži a čedarem. Ten čedar je fakt moc dobrý sýr, hodně aromatický a přidá jídlu takový správný šmak. Přitom není ani drahý, musíme si ho příště zase koupit. Maso kupujeme jen když je v akci a když ho máme kde rovnou udělat. Každé takové šance se musí 
využít. Na večer jsme se jeli podívat na to, co zbylo po London Bridge. Když jim spadl jeden oblouk, tak ho přejmenovali na London Arch. Pod vyhlídkou je nepřístupná pláž, na které byly jasně vidět stopy od tučňáků. Vydřželi jsme tu až do čtvrt na deset, jestli neuvidíme, jak lezou z vody. Bylo to ovšem docela z výšky, takže co se trochu víc setmělo, nebylo už nic vidět. Ani baterkou od Petzla jsem na pláž nedosvítil. Za naší trpělivost se nám ukázal alespoň ohromný rudý vycházející měsíc, jaký svět neviděl. Ještě v noci jsme dojeli ke Grotto a zakempovali naproti přes silnici na skrytém plácku s navozeným kamením. Nic lepšího už se nám takhle pozdě hledat nechtělo.
Ahoj cestovatelé, každým dnem obdivuji tolik krásných fotek , které jsou čím dál lepší, se zajímavým nápadem nebo správným směrem pohledu. U nás v Praze přišlo opravdové jaro a pomalu začnu oprášit kolo. Opatrujte se a těším se na další poutavé články...
OdpovědětVymazat