Ráno jsem dal koupačku v řece a pak jsme dali i naší solární sprchu. Při tom jsme si všimli, že nám z jednoho kanistříku (spíš takové měkké plastové láhve) vytekly tak 3
litry vody na podlahu za řidiče. Kobereček to všechno vsákl a začínal pěkně smrdět. Něco jsme z něj vyždímali kelímkem od jogurtu, ale zbytek budem muset nějak vyvětrat. K obědu byla, zase se podržte, moje oblíbená fazolková omáčka. Vůbec se nám ze stínu našeho bezva stolku nechtělo, takže jsme vyrazili až po druhé hodině. Byl jsem trochu nervózní z ukazatele teploty, který byl pořád dole. Zastavoval jsem a koukal se do motoru, jestli funguje chlazení. Hned u nás zastavilo auto, jestli nepotřebujeme pomoct. Nakonec stačilo poklepat na přístrojovku a teplota byla tam, kde má být, uff. Kroutili jsme se dál stejnou silnicí jako včera. Zastávku jsme si udělali u historické staré školy v Suggan Buggan, ve které bych si spíš dokázal představit roztomilou hospůdku. Měli tam kamna a jeden stolek s lavicemi okolo. Závěr cesty už by krásně po asfaltu. Na něm se ale vyhřívaly létající kobylky, které před autem vyskakovaly a trefovali se nám na přední sklo. Ty, co měly pevnější nervy a zůstaly sedět,
měly mnohem větší šanci na přežití. Nejšikovnější ovšem byla ta, která si k nám přistoupila bočním okénkem. K večeru jsme dorazili k jeskyním ve městečku Buchan. Mají tu odpočívadlo, které volně přechází v kemp se záchody, koupelnou a dokonce prádelnou, tak jsme si vyzkoušeli všechno. Třešínkou na dortu byla sušička, která fungovala zadarmo. Po odpočívadle se loudal jeden roztomilý wombat, jeden smetákoocasý possum a na záchodě spal v umyvadle krásný pavouk. Na poslední chvilku jsme si v místním obchůdku kopili chleba (obyčený tousťák za 4,50AUD=75kč!) a uvařili si k němu polívku. Na noc jsme ale raději odjeli kousek za vesnici a zaparkovali na jedné vedlejší cestě. Smrad z mokrého koberce postupem času nabývá na intenzitě, až se nám z toho dělá zle. Šárka dokonce odmítala spát v autě, ale když jsme na noc přikrylli podlahu igelitem, tak se to dalo přežít. Když už jsme skoro spali, zastavilo u nás auto a dlouho na nás svítilo. Naše taktika mrtvého brouka ale zafungovala a nepříjemná ostrá světla odjela pryč.
litry vody na podlahu za řidiče. Kobereček to všechno vsákl a začínal pěkně smrdět. Něco jsme z něj vyždímali kelímkem od jogurtu, ale zbytek budem muset nějak vyvětrat. K obědu byla, zase se podržte, moje oblíbená fazolková omáčka. Vůbec se nám ze stínu našeho bezva stolku nechtělo, takže jsme vyrazili až po druhé hodině. Byl jsem trochu nervózní z ukazatele teploty, který byl pořád dole. Zastavoval jsem a koukal se do motoru, jestli funguje chlazení. Hned u nás zastavilo auto, jestli nepotřebujeme pomoct. Nakonec stačilo poklepat na přístrojovku a teplota byla tam, kde má být, uff. Kroutili jsme se dál stejnou silnicí jako včera. Zastávku jsme si udělali u historické staré školy v Suggan Buggan, ve které bych si spíš dokázal představit roztomilou hospůdku. Měli tam kamna a jeden stolek s lavicemi okolo. Závěr cesty už by krásně po asfaltu. Na něm se ale vyhřívaly létající kobylky, které před autem vyskakovaly a trefovali se nám na přední sklo. Ty, co měly pevnější nervy a zůstaly sedět, 
měly mnohem větší šanci na přežití. Nejšikovnější ovšem byla ta, která si k nám přistoupila bočním okénkem. K večeru jsme dorazili k jeskyním ve městečku Buchan. Mají tu odpočívadlo, které volně přechází v kemp se záchody, koupelnou a dokonce prádelnou, tak jsme si vyzkoušeli všechno. Třešínkou na dortu byla sušička, která fungovala zadarmo. Po odpočívadle se loudal jeden roztomilý wombat, jeden smetákoocasý possum a na záchodě spal v umyvadle krásný pavouk. Na poslední chvilku jsme si v místním obchůdku kopili chleba (obyčený tousťák za 4,50AUD=75kč!) a uvařili si k němu polívku. Na noc jsme ale raději odjeli kousek za vesnici a zaparkovali na jedné vedlejší cestě. Smrad z mokrého koberce postupem času nabývá na intenzitě, až se nám z toho dělá zle. Šárka dokonce odmítala spát v autě, ale když jsme na noc přikrylli podlahu igelitem, tak se to dalo přežít. Když už jsme skoro spali, zastavilo u nás auto a dlouho na nás svítilo. Naše taktika mrtvého brouka ale zafungovala a nepříjemná ostrá světla odjela pryč.
Žádné komentáře:
Okomentovat