neděle 11.10.2009 - hřebenovkou k jižní vyhlídce

Snídali jsme jako králové párky s mažonézou (jak jí tady říkají, hořčici jsme nesehnali). Máme před sebou výlet, který jsme si vyhlídli včera ze hřbitova. Na jižní straně Cachi jsou kopečky na které jsme se rozhodli vyrazit a projít si celý hřeben až k řece, kde jsme dalekohledem viděli další vyhlídku na Cachi, tentokrát z druhé strany. Na gůglmapě jsem si vyfotil letecký snímek hřebínku, protože lepší mapu nemáme, ale jediná cesta, kterou jsem z toho vykoukal, stejně vedla přes soukromý pozemek. Nicméně výlet naslepo dopadl dobře. I když po hřebeni žádná cesta nevedla, přeskákali jsme přes kameny a trsy trávy až na konec na vyhlídku u řeky. Potkali jsme i divokého osla, který jak nás viděl, začal hýkat a zdrhat z prudké skály dolů, že jsme se divili, že si nic neudělal. Svítilo sluníčko, ale zase foukal silný vítr, takže to s náma na hřebeni pěkně cloumalo. Svačinku jsme si snědli ve stínu a závětří velkého kaktusu, kterému ve větru svištěli trny jako oceclová lanka plachetnicím v marině. Jsme tu poslední den, tak jsme si chtěli večer naposledy pochutnat na stejku, ale dnes jako naschvál nebyl. Nabídli nám ale kozičku na grilu, tak jsme jí zkusili. Byla dobrá (poprvé a zatím naposledy jsem měl kozičku na grilu u Vlaďky v Doubici), ale my se těšili na nejlepšího stejka na světě. Snad ho v Argentině ještě někdy potkáme.