Večer pršelo a ráno jsme měli zasněžený stan. Kemp byl zase celý bílý a to bylo ideální počasí na výlet na pláže. Je to další trek,
který je zavřený, ale byla by škoda ho nezkusit. Začíná asi 7km od kempu na silnici směrem zpátky do Ushuaia. Naštěstí se nám podařilo stopnout minibus, a když jsme nastoupili, tak jsme koukali, že je to řidič, který nás vezl včera. Cesta od silnice vedla podmáčeným lesem až k Ensanada Bay, kde je molo výletních lodí s poštovním domkem se suvenýry. Když jsme přišli na pláž, začalo zrovna hustě sněžit, tak jsme se alespoň měli kam schovat. Pokecali jsme mezitím s prodavačem a dokonce vyžebrali trochu kerosinu do našeho vařiče, protože benzín nám už dochází. V poštovně ho používá na topení, tak snad to bude v našem vařiči fungovat taky. Mezitím přestalo sněžit, vyšlo sluníčko a my si poprvé za naší cestu sáhli do moře. Voda je krásně průzračná a nebýt dva stupně nad nulou, tak bysme do ní určitě skočili.
Cesta po plážích zpět do kempu byla moc pěkná i když často zapadaná stromy, které před sezonou ještě neprořezali. Občas vedla po skalách s pěkným výhledem, občas po zasněné pláži. Počasí se ale úplně zkazilo, a ke konci začalo opět hustě sněžit. Bylo moc hezký, ale zpět do kempu jsme dorazili mokrý a zmrzlý. Kerosin smíchaný se zbytkem benzínu ve vařiči moc dobře nehořel. Dělal velký oranžový plamen a hrozně kouřil. Ešus jsme po vaření měli úplně černý. V půl osmý jsme se natáhli do spacáků, aby jsme trochu rozmrzli. Usnuli jsme a probudili se až v půl druhý ráno. Na obloze svítily hvězdy a na stanu se leskly zmrzlé kapičky.
který je zavřený, ale byla by škoda ho nezkusit. Začíná asi 7km od kempu na silnici směrem zpátky do Ushuaia. Naštěstí se nám podařilo stopnout minibus, a když jsme nastoupili, tak jsme koukali, že je to řidič, který nás vezl včera. Cesta od silnice vedla podmáčeným lesem až k Ensanada Bay, kde je molo výletních lodí s poštovním domkem se suvenýry. Když jsme přišli na pláž, začalo zrovna hustě sněžit, tak jsme se alespoň měli kam schovat. Pokecali jsme mezitím s prodavačem a dokonce vyžebrali trochu kerosinu do našeho vařiče, protože benzín nám už dochází. V poštovně ho používá na topení, tak snad to bude v našem vařiči fungovat taky. Mezitím přestalo sněžit, vyšlo sluníčko a my si poprvé za naší cestu sáhli do moře. Voda je krásně průzračná a nebýt dva stupně nad nulou, tak bysme do ní určitě skočili. 
Cesta po plážích zpět do kempu byla moc pěkná i když často zapadaná stromy, které před sezonou ještě neprořezali. Občas vedla po skalách s pěkným výhledem, občas po zasněné pláži. Počasí se ale úplně zkazilo, a ke konci začalo opět hustě sněžit. Bylo moc hezký, ale zpět do kempu jsme dorazili mokrý a zmrzlý. Kerosin smíchaný se zbytkem benzínu ve vařiči moc dobře nehořel. Dělal velký oranžový plamen a hrozně kouřil. Ešus jsme po vaření měli úplně černý. V půl osmý jsme se natáhli do spacáků, aby jsme trochu rozmrzli. Usnuli jsme a probudili se až v půl druhý ráno. Na obloze svítily hvězdy a na stanu se leskly zmrzlé kapičky.
Žádné komentáře:
Okomentovat