středa 7. října 2009

pondělí 28.9.2009 - Solné pole Uyuni

Milý deníčku, dneska jsem se s prominutím pěkně nasral, a to při snaze koupit letenky na stránkách Argentina airlines. Za hodinu a půl se mi to prostě nepodařilo. Zapříčinilo to několik následujících faktorů:
1) opět neskutečně pomalý internet, který natahuje úvodní stránku letecké společnosti 3 minuty (podle holky, co sedí vedle mě, nejrychlejší ve městě), přesto se mi po nějaké době podařilo proklikat až k zaplacení letenky.
2) nevyznám se v seznamu typů bank, přes kterou chci zaplatit letenku a volba "Standard" asi byla špatně.
3) nebo je možná chyba v kreditní kartě od mBank.
4) při pokusu zaplatit znovu přes jinou kartu odkaz prostě nefunguje
5) v emailu s potvrzenou rezervací není odkaz na zaplacení.
6) odkaz na zaplacení nemůžu najít ani na překrásné úvodní stránce, která se pokaždé natahuje 3 minuty.
7) když jsem možnost zaplacení rezervace našel, po prvním vyplněném formuláři se objeví chybová hláška: zkuste později.
8) když se pokouším volat na infolinku, které by byla v Argentině zdarma, tady v Bolívii telefon jen tůtá a žere peníze.
9) když se mi pět minut před odjezdem na náš tour podařilo ještě jednou dostat na zaplacení letenky, objevila se jen hláška: zkuste za 25 minut.
Šárka byla úspěšnější, když mezitím nakoupila vodu a jídlo na cestu a ještě jí zbyl čas, aby mi na hostel běhala pro další karty, přes které jsem se snažil letenky zapatit. Šli jsme se rychle dobalit. Nakonec jsem stihnul i doběhnout za roh a koupit za 3,5Bs koku na naše výstupy do velkých nadmořských výšek. Jeep přijel skoro včas. Zatím je nás v autě 5: já se Šárkou, dva němci lehce přes 40: Olaf a Katrin a asi třicetiletá Imbra z Izraele. My všichni máme 4-denní tour a zítra dopoledne jdeme na sopku Tunupa. Pak odpoledne k nám prý přibyde ještě jeden. Málem bych zapomněl na našeho řidiče, průvodce a kuchaře v jedné osobě, který se jmenuje Lino a je moc fajn. Výlet začal návštěvou hřbitova lokomotiv. Úžasná sbírka 100 let starých polorozpadlých vraků jen asi 2km od Uyuni. Patrik by tu určitě vydržel fotit celý den, ale nám dali jen 10 minut, tak jsme tohle krásné smetiště doslova jen prolítli. Poté jsme již vyrazili napříč solnými pláněmi a zastavili na nákup suvenýrů a na oběd ve vesničce Colchani uprostřed bílé plochy. Šárka si tu koupila krásnou šálu, já jsem chtěl teplou čepici, ale vypadal jsem v každé jako blbec. Po výborném obědě (příloha byla nám neznámá, ale výborná quinua, která vypadala jako rýže) jsme se jeli podívat na hotel de salt - dům postavený celý ze soli. Cihly ze soli spojené solí. Byl bohužel zavřený. Když jsme se snažili dostat dovnitř, vyhnal nás solný zedník, že uvnitř pracují. Měl v ruce zednickou lžíci, asi na nahazování soli :-) Rychlostí 90km/h jsme to hnali dál nekonečnou bílou plání. Zastavili jsme i uprostřed ničeho, aby jsme si při focení trochu zahráli s perspektivou. Tady, kde široko daleko nenajdeš nic než bílou pláň a modrou oblohu se daly dělat kouzla. Navečer jsme ještě navštívili jedno místní muzeum a zahradu se sochami z korálu a dorazili do našeho hotelu na "pobřeží", který byl také celý ze soli. I podlaha byla jen rozsypaná sůl. Ubytovali se, dostali čaj a sušenky, po té ještě jednou vyjeli na solnou pláň na západ slunce. Spát jsme šli brzy (jen jsme chvilku s Imbrou probrali situaci na blízkém východě), zítra totiž vstáváme v pět, abysme v šest vyrazili na výstup do výšky 5150m.n.m. na sopku Tunupa. Když v devět vypnuli generátor a my jsme zapálili svíčky, které se začali odrážet v krystalcích soli na stěnách, měl jsme z toho všeho úplně vánoční náladu.
PS: solná pláň je vám hrozně zajímavá věc. Pídili jsme se po tom, jak vznikla a nejpravděpodobnější je tak moc vyschlé moře, že se na povrchu vysráží čistá sůl. U pobřeží a někdy i uprostřed je sůl tak tenká, že se až objevují jezírka vody. Nájezdy ze břehu jsou tedy vyztužené a vyznačené sloupy jako majáky u přístavů na moři. Uprostřed pláně je většinou sůl tlustá několik metrů a dá se po ní jezdit i autobusem. Na povrchu tvoří zajímavou strukturu plástve medu. Na jednu stranu se tu cítíte jako na severním pólu, na druhou stranu jako u moře. Nadmořská výška je ale 3700m.

3 komentáře:

  1. to se máte,tak at se nepreslite. TO sarka: Sare se narodila holcicka Lenka, pája h.

    OdpovědětVymazat
  2. teda chci rict nepresolite

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Pavli, prisla mi od Sary smska o narozeni Lenky az do Chile :-) Moc gratuluji!
    Docela jsme se presolili.... az tak jak vidis na fotce - pekne jsem se smrskla, ze se vejdu Davidovi do dlane :-) Pa Sarka

    OdpovědětVymazat