Čtyři kilometry jsme se vraceli po stejné cestě kterou jsme včera přišli. Byly by odtud vidět Cerro Torre a vypadaly, že se už už vyberou. Na posledním výhledu jsme si dokonce dali na půl hodiny svačinku, fandili jsme, ale už se nám o moc líp neukázaly. Na dalších 12 kilometrů se cesta oddělí a přehoupne se do dalšího údolí okolo dvou krásných jezer Matka s Dcerou s krásným výhledem na opět kouřící Fitz Roy - nikdo mi nevymluví, že se skála jednou nevypaří celá. Dneska máme nějakou vzpomínací náladu. Šárka vzpomínala, jak byly s holkama v Řecku a Tunisu. Večer u těstovin zase vzpomínáme na obědy v práci. Jako skoro každý večer jsme si dali skeničku Cinzana (stojí tu litrovka v přepočtu 60kč), pochutnali si na čokoláně a šli brzy spát. Původně jsme ještě dnes chtěli vyběhnout na vyhlídku na Fitz Roy, ale byla zima, po kopcích se válely mraky a už se nám nechtělo. Snad vydrží rozumné počasí do zítřka.
úterý 10. listopadu 2009
čtvrtek 29.10.2009 - Laguna Torre - Poincenot
Po zkušenostech s hladovou kaší (ovesnou kaší v prášku) v Torres del Paine jsme si do El Chalténu koupili opravdovou ovesnou kaši. Ráno jsme jí zdlábli s jogurtem rovnou půlku kotlíku. Vydatně posilněni jsme vyrazili proti silnému větru opět k zataženému Cerro Torre. Tentokrát jsme došli až na vyhlídku (hodina cesty z kempu), ale viděli jsme jen spodní části věží. Vrcholky jsou stále v mraku. Vlastně to vypadám, že to Cerro Torre věšechno drží - za ním jsou hustá oblaka a od něj na východ modrá obloha. Když jsme se vrátili do kempu, češi byli už pryč. Tak ani nevíme, co tu mají v plánu a jestli je ještě potkáme. Vyrazili jsme v Fitz Roy kde má být poblíž u řeky kemp - Poincenot. 
Čtyři kilometry jsme se vraceli po stejné cestě kterou jsme včera přišli. Byly by odtud vidět Cerro Torre a vypadaly, že se už už vyberou. Na posledním výhledu jsme si dokonce dali na půl hodiny svačinku, fandili jsme, ale už se nám o moc líp neukázaly. Na dalších 12 kilometrů se cesta oddělí a přehoupne se do dalšího údolí okolo dvou krásných jezer Matka s Dcerou s krásným výhledem na opět kouřící Fitz Roy - nikdo mi nevymluví, že se skála jednou nevypaří celá. Dneska máme nějakou vzpomínací náladu. Šárka vzpomínala, jak byly s holkama v Řecku a Tunisu. Večer u těstovin zase vzpomínáme na obědy v práci. Jako skoro každý večer jsme si dali skeničku Cinzana (stojí tu litrovka v přepočtu 60kč), pochutnali si na čokoláně a šli brzy spát. Původně jsme ještě dnes chtěli vyběhnout na vyhlídku na Fitz Roy, ale byla zima, po kopcích se válely mraky a už se nám nechtělo. Snad vydrží rozumné počasí do zítřka.
Čtyři kilometry jsme se vraceli po stejné cestě kterou jsme včera přišli. Byly by odtud vidět Cerro Torre a vypadaly, že se už už vyberou. Na posledním výhledu jsme si dokonce dali na půl hodiny svačinku, fandili jsme, ale už se nám o moc líp neukázaly. Na dalších 12 kilometrů se cesta oddělí a přehoupne se do dalšího údolí okolo dvou krásných jezer Matka s Dcerou s krásným výhledem na opět kouřící Fitz Roy - nikdo mi nevymluví, že se skála jednou nevypaří celá. Dneska máme nějakou vzpomínací náladu. Šárka vzpomínala, jak byly s holkama v Řecku a Tunisu. Večer u těstovin zase vzpomínáme na obědy v práci. Jako skoro každý večer jsme si dali skeničku Cinzana (stojí tu litrovka v přepočtu 60kč), pochutnali si na čokoláně a šli brzy spát. Původně jsme ještě dnes chtěli vyběhnout na vyhlídku na Fitz Roy, ale byla zima, po kopcích se válely mraky a už se nám nechtělo. Snad vydrží rozumné počasí do zítřka.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ahojky cestovatelé, máte krásné zážitky, tak jen tak dál! Patrik nad Vašimi fotkami vzdychá, jak je máte krásné :-)Tak ho musím utěšovat, že mi také máme krásné fotky :-) Nezlobte se, že se neozýváme, zase stavíme, tak máme každý den tolik práce, že se to nedá pomalu ani stíhat. Ale snad budeme mít do konce listopadu po všech stavebních pracích, už mám toho věčně padajícího sněhu (prachu) plné zuby a Lukášek plnou pusu:-( Děkujeme taky za pohled, Lukáš ho důkladně prozkoumal a teď má čestné místo na ledničce :-) Jinak Lukášek začíná dělat první krůčky, nejlépe na posteli nebo v bazénku s míčkama, to padá do měkkého :-)Je to náš neposeda, to budete koukat :-) Moc Vás oba zdravíme, mějte se báječně. Jana PS: Nejraději bychom cestovali s Vámi :-)
OdpovědětVymazat