pondělí 9.11.2009 - Av. Alemania, muzeum pod otevřeným nebem, holič a tak

Snídaně byla fakt super: hodně pečiva, sýr, salám, zelenina, džem a konvička čaje. WiFi je prý rozbité, doufám, že to brzy opraví - bylo by super se válet v pokoji s výhledem na město a internetit, ale šli jsme se raději projít po Avenidě Alemania. Majitel nám jí doporučil, ne snad pro to, že by byl němec, ale že z ní je pěkný výhled na město a dojde se k ní až v domu Pabla Nerudy - známem to chilském umělci a básníkovi. Dostali jsme zálusk podívat se ještě do vyšších uliček s lepším výhledem na město, ale naštěstí nám to prodavačka v pekárně rozmluvila, že prý je tam nebezpečno a že bysme se mohli vrátit v lepším případě jen v trenkách. Prošli jsme si pomalované stěny domů v muzeu pod otevřeným nebem, ale moc nás to nenadchlo. Obrovskou radost ale nám udělal výtah Espirito Santo, který dnes jezdil a svezl nás dolů na hlavní třídu. Zašli jsme k holiči, kde jsme mezi místními způsobili pozdvižení, když jsem si já nejdřív tahal za vlasy a ukazoval, kde co jak zkrátit, Šárka si pak zase prstem na čelo kreslila, jak chce sestřihout ofinu. Jinak jsme nakoupili pár nezbytností, které docházejí, jako opalovací krém, kapky do nosu (to bylo obzvlášť obtížné vysvětlování) a známky na pohledy. Na ulici byl zmatek, který mi až nedělal dobře, tak jsme nasedli na bus o odjeli k přístavu do doporučené rybí restaurace Porto Viejo. Jídelní lístek jsme luštili dlouho. Jednak jsme kromě lososa neznali žádnou rybu na lístku a jednak nás pořád otravoval číšník, jestli už máme vybráno. Když jsme se konečně odhodlali zkusit lososa a reinetu, nemohli jsme se ho naopak dovolat. Porce jsme dostali ohromné, že by nám snad (stejně jako se stejkem) stačila jedna dohromady. Jak vypadá reineta za živa nevíme, ale na grilu byla snad ještě lepší než losos! Výtah (na náš kopec) opeť nechodí, než jsem zdodal všetky poschodí, tak jsem pak málem nedoběhl na záchod - že by to bylo přežrání rybou?