sobota 24.10.2009 - 4. den: Italiano - campamento Torres (23,5km)

Dnes bylo úplné jaro. Nad horami modrá obloha, sluníčko svítilo, vichřice se ztišila na silný vítr. Vyráželi jsme chvilku po devátý, protože nás dnes čekal velký úsek až do kempu pod vyhlídkou na Torres del Paine. Chvilku po nás vyrazili i naši angličani a pak jsme se po cestě několikrát potkávali a předbíhali. Ty jdou ale jen do kempu u Refugia Torre o 3 hodiny blíž. Po dvou hodinách jsme se zastavili v ubytovně Los Cuernos na břehu jezera a dali si hezky v teplíčku svačinu. Když jsme uviděli na tabuli nabídku Pisco Sour za 2000ChP - náš oblíbený drink ze San Pedra, tak jsme neodolali a jeden si objednali. Neměl jsem pak dost drobných na zaplacení (jen samé desttisícpesovky), ale spokojili se s 1300ChP+11Kč. Dál se cesta pohupovala nahoru a dolů po úbočí vysokých skal podél velkého jezera. Po třech hodinách jsme dorazili na odbočku na Refugio Torre, ale my vyrazili vzhůru údolím vedoucí přes Refugio Chileno. Byl to docela výšlap. Nebyli jsme si navíc jistý, jestli náš kemp opravdu existuje, protože jsme na něj nepotkali žádnou šipku a lidi, kterých jsme se po cestě ptali, nám dávali dost rozporuplné informace. Před sedmou hodinou jsme konečně objevili první ceduli, se šipkou na kemp a časovým údajem 1 minuta. Byl krásný: v mírném svahu, protékal jím potůček a skrz koruny stromů prokukovali špičky Torres del Paine. Jestli bude zítra modro, tak bych rád ještě před snídaní vyrazil na vyhlídku, která je odsud už jen jednu hodinu daleko.
PS: s každým tady v parku se zdravíme: Hi, Hola nebo když se nám zdá, že by to mohli být češi, tak Ahoj. Dneska jsme jednoho takového potkali a zdálo se nám, že taky řekl: Ahoj, ale ani nezpomalil, tak jsme si mysleli, že jsme se asi přeslechli. Asi 3 minuty za ním se na náš pozdrav ale chytly 2 holky - slovenky. Trochu jsme s nima pokecali. Už včera chtěli dojít do kempu Italiano a dnes dojít až na ledovec Grey, ale v tom nečase zůstali v předchozím kempu. Kluk byl na ně naštvaný a dnes utíkal napřed, aby ledovec stihnul, když je tak krásně. Proto se asi s náma nechtěl bavit.
PS2: dnes večer jsme z PETky dolévali rezervní benzín, protože naše 590ml lahev byla skoro prázdná. Celkem jsme na ní vařili celé tři dny a uvařili jsme tři velká jídla, jednu velkou polívku, dvě malé do hrníčku, tři mega čaje (pokaždé plný kotel), tři ovesné kaše a převařili jsme si asi dva litry vody - to za benzín za 2Ar jde, ne :-)