Nikam jsme nepospíchali (dnes budem spát opět tady v Italianu, takže žádné balení a stavění stanu). Ze spacáků jsme vylezli až v devět. Nikdo nebyl slyšet, tak jsme mysleli, že ostatní taky vyspávají, ale všichni už byli pryč. Cestou nahoru jsme je pak potkávali, jak se vracejí dolů. Počasí se totiž dost zhoršilo. Začalo sněžit a o tom, že foukal neskutečně silný vítr už ani psát nebudu. My ale statečně došli až do prázdného kempu Británico a dokonce na vyhlídku za ním, odkud byl dnes výhled jen na velký kulový. Vrátili jsme se do Britanica, snědli housku v přístřešku z naházených klád s propadlou igelitovou střechou a pěkně 
vymrzlí mazali zpátky. Šárčin andělíček nás za naší statečnost odměnil pětiminutovým protrháním mraků a pohledem na stěny Los Cuernos. Óóó díky! Jako bonus navíc jsme dostali pohled na padající lavinu na protějším kopci. Do kemp jsme se vrátili už ve čtyří hodiny, v "kuchyňce" uvařili br.kaši s buřtíkem, zalezli do stanu, kecali, psali deníky, prohlíželi fotky a za strašidelného hukotu větru v korunách stromů šli spát. Snad nám v noci na stan nespadne žádná větev.
Ahoj ty horské velikány vypadají majestátně ale vy vypadáte pěkně zmrzle. Doufám že už brzy dojedete do teplejších krajů. Máte opravdu silné zážitky. Užívejte si a držte se. Přejeme pevné zdraví a další cestu bez problémů. máma a táta Kl.
OdpovědětVymazat