Dnes jsme nedbali mraků a deště a vyrazili na výlet do Průsmyku tří kokosových palem. Trek začíná na silnici okolo ostrova asi 10km na jih od našeho kempu, ale v pohodě jsme tam dostopovali. Dokonce nám hodná paní, která si kvůli nám zajela, pomohla najít skutečný
začátek (u žluté cedule "Maison de la Natur"), protože v průvodci Lonely Planet je označený špatně. Začátek byl jako zahrádkářská kolonie, jen s trochu jinými plodinami, než na které jsme z Čech zvyklí. Po cestě jsme si nasbírali pár padaučat - grepů a manga. Až od Maison de la Natur (hotel v přírodě, 3km od hlavní silnice) začala být cesta konečně značená jako "3 coco". Byla to procházka botanickou zahradou po krásně vyšlapané cestičce s cedulkami na stromech s jejich jmény (bohužel) ve francouzštině. Z průsmyku ve výšce 250m se nám otevřel krásný výhled do středu ostrova. Původně jsme chtěli projít okruh vnitřkem "kráteru", ale zabloudili jsme na cestu, která nás dovedla ještě výš na ještě krásnější vyhlídku, obešla s námi jeden skalnatý vrchol a my se ocitli opět mimo kráter. Taková cesta v mapě vůbec nebyla a my netušili kam jdeme (jen GPSka nám kreslila zmatenou kroucenou čáru). Do toho začalo hustě pršet, sandály se v bahně a na kluzkých kořenech ukázaly jako dost nevhodné
a do západu slunce zbývaly jen 2 hodiny. K tomu všemu jsme v lese potkali podivné stany a ještě podivnější klece - scéna jako z filmu Blairwitch. Ulevilo se mi, až když jsme se jinou cestou vrátili k Maison de la Natur. Tropickou zahrádkářskou oblastí jsme se vrátili na hlavní silnici a tam po chvilce chytli stopa zpět do kempu. K večeři jsme si koupili filet z červeného tuňáka (k němu zdarma dostali citronky a jednu papayu), udělali jsme si ho na pánvičce jen tak posoleného a pokmínovaného a chutnal nám úplně jako vepřová panenka :-) Jako aperitiv posloužil rumíček Flor de Caňa - dali jsme ochutnat našim Němcům a Rakušákovi a moc jim nechutnal. Asi nepoznají jiný dobrý rum než Havana Club.
začátek (u žluté cedule "Maison de la Natur"), protože v průvodci Lonely Planet je označený špatně. Začátek byl jako zahrádkářská kolonie, jen s trochu jinými plodinami, než na které jsme z Čech zvyklí. Po cestě jsme si nasbírali pár padaučat - grepů a manga. Až od Maison de la Natur (hotel v přírodě, 3km od hlavní silnice) začala být cesta konečně značená jako "3 coco". Byla to procházka botanickou zahradou po krásně vyšlapané cestičce s cedulkami na stromech s jejich jmény (bohužel) ve francouzštině. Z průsmyku ve výšce 250m se nám otevřel krásný výhled do středu ostrova. Původně jsme chtěli projít okruh vnitřkem "kráteru", ale zabloudili jsme na cestu, která nás dovedla ještě výš na ještě krásnější vyhlídku, obešla s námi jeden skalnatý vrchol a my se ocitli opět mimo kráter. Taková cesta v mapě vůbec nebyla a my netušili kam jdeme (jen GPSka nám kreslila zmatenou kroucenou čáru). Do toho začalo hustě pršet, sandály se v bahně a na kluzkých kořenech ukázaly jako dost nevhodné 
a do západu slunce zbývaly jen 2 hodiny. K tomu všemu jsme v lese potkali podivné stany a ještě podivnější klece - scéna jako z filmu Blairwitch. Ulevilo se mi, až když jsme se jinou cestou vrátili k Maison de la Natur. Tropickou zahrádkářskou oblastí jsme se vrátili na hlavní silnici a tam po chvilce chytli stopa zpět do kempu. K večeři jsme si koupili filet z červeného tuňáka (k němu zdarma dostali citronky a jednu papayu), udělali jsme si ho na pánvičce jen tak posoleného a pokmínovaného a chutnal nám úplně jako vepřová panenka :-) Jako aperitiv posloužil rumíček Flor de Caňa - dali jsme ochutnat našim Němcům a Rakušákovi a moc jim nechutnal. Asi nepoznají jiný dobrý rum než Havana Club.
Žádné komentáře:
Okomentovat