úterý 1. prosince 2009

sobota 14.11.2009 - další sopka Maunga Terevaka

Až bude pěkné počasí, tak si půjčime motorku a vyrazíme na druhou stranu ostrova na pláž Anakena a k sopce Rano Raraku. Dnes je ale opět zataženo, každou chvilku to vypadá na déšť, tak jsme si řekli, že vyrazíme na Anakenu stopem a po pobřeží pěšky zpět. Stopování bylo docela jednoduché. Nejdřív nám zastavil chlápek, co jel alespoň za ves (4km) a pak další dva kluci, kteří říkali, že mám štěstí, že mám tak pěknou holku, jinak by nám nezastavili (další 4km). Vysadili nás v půlce ostrova (až na Anakenu nejeli) a poradili nám, ať jdeme raději na sopku Maunga Terevaka (507m - nejvyšší na ostrově) a z ní že máme po cestě do Hanga Roa sochy Ahu Akivi. Část silnice a cesty na sopku byla v lese. To jsem na Velikonočním ostrově opravdu nečekal! Představoval jsem si ho jako pustinu a on je celý zelený a na kousku je i poměrně hustý (eukaliptový) les. Výstup na travnatou sopku byl velice pozvolný, nahoře byly dva menší krátery, a my hledali, který je ten nejvyšší. Výhled dnes bohužel nebyl nic moc, navíc hrozně foukalo. Dali jsme rychlou svačinku a pelášili dolů. Sochy na Ahu Akivi byly super. Docela v dobrém stavu, daly se hezky obejít a dostat se k nim velice blízko. Navíc jsme u nich byli úplně sami což taky přidalo mystickému pocitu. Pak bohužel přijely dva mikrobusy a taky začalo pršet ... víc a víc. Naštěstí nám zastavilo auto, ve kterém jel německý pár. Nejdřív jen proto, že viděli mojí GPS a chtěli se zeptat, jestli jsem na sopce nehledal geocache. Bylo jim ale jasné, že se s nimi v dešti rádi svezeme do Hanga Roa. Po cestě jsme viděli dva američany (takové kalifornské bíčboje), kteří zapadli s autem v bahně u cesty. Snažili jsme se jim pomoct, ale ani nám ani jim nefungoval naviják a žádné lano jsme s sebou neměli. Když jim jiné auto slíbilo, že dojede pro pomoc, vyrazili jsme dál. Byla to přes bahno a brdy na rozmáčené cestě divoká rally a němec si to docela vychutnával. Celý večer pršelo, tak jsme raději vyrazili na internet i když paní domácí připravovala na večer BBQ¹ - bohužel jen pro své ceněné hosty a ne pro nás baťůžkáře z podkroví. Když jsme se vrátili, bylo už všechno snězené a vypité. Marně jsme doufali, že něco zbyde a opilí účastníci se s námi rádi podělí. Jan nás lákal na pařbu, vždyť je sobota, ale byli jsme mrví a šli raději spát. Navíc nám přijde takový divný: mluví hrozně tajemně a má takové intelektuální vtípky. Je pouliční umělec, artista s diabolem (nic nám ale neukázal), je až moc chytrý a všemu moc dobře rozumí.

vysvětlivky:
1) grilovačka

Žádné komentáře:

Okomentovat