čtvrtek 15.4.2010 - Mount Warning, Byron Bay (185km, 3h)

Ve 3:42 jsme opravdu vstali a o dvacet minut pozděli vyráželi na cestu. S čelovkami (Šárka by už skoro měsíc potřebovala vyměnit baterky) jsme stoupali krásnou cestičkou pohádkovým lesem zdobeným svítícími červíky. Ještě nikdy před tím jsme je neviděli, svítí asi stejně jako světlušky. Poslední půl hodiny před vrcholem se začalo rozednívat, což se na závěrečné a opravdu strmé stoupání po kluzské skále hodilo. Došli jsme chlapíka s malým chlapečkem, jak se taky sápali po řetězech směrem k vrcholu. "Naštěstí" byly na východě mraky, jinak bysme první paprsky dopadající na Austrálii asi nestihli. Tím je Mount Warning vyhlášený, že je tu (pouze v létě!) východ dřív než na pobřeží a taky jsme se tu potkali s partou dalších 8 studentů z Brisbane, kteří chtěli jako my stihnout východ, ale přišli až po nás. Vlastně jsme ani nevěděli jak kopec vypadá a poprvé jsme ho spatřili, až když jsme autem odjížděli a na odbočce na vesničku Uki. Je to opravdu špičatý kus skály a zhora je několik vyhlídek do všech světových stran. Cestou zpět k pobřeží jsme projížděli krásnou, takřka podkrkonoškou krajinou, až jsme dojeli k moři na vyhlášenou surfařskou pláž Byron Bay. Vlny byly opravdu veliké, skoro až moc, k tomu docela silné boční proudy. Strávili jsme tu 4 hodiny (maximální doba parkování za 8AUD) a i to bylo na pořádné vyřádění skoro málo. Museli jsme ale popojet dál, do Sydney to bylo ještě přes 700km. Pacific Highway navíc projíždí i přes města a vesničky, takže to neutíká jako na rovinách Outbacku. Mimo obce je ale silnice rovná a široká s častými předjížděcími pruhy. Odpočívadla jsou hlášená vždy tři dopředu, tak jsme na jednom po dvou hodinách jízdy zastavili a "zakempovali" mezi další dva karavany. K večeři jsme udělali hrachovku. Já pak ještě psal deník a pěkně jsme u toho venku vymrznul. Zítra už bysme rádi dojeli do Sydney, kde začneme prodávat Plechovku.
PS: převýšení z parkoviště na vrchol Mount Warning je 750m.