neděle 16. května 2010

úterý 4.5.2010 - Phnom Penh - Siem Reap (309km, 5h 50min)

Zbytek jídla z Austrálie jsme věnovali na organizaci Sunflowers children, která se stará o sirotky s HIV - viděli jsme letáček na hotelové nástěnce. Vypadá to, že tu opravdu už nikde vařit nebudem, akorát bysme se s tím tahali a dětem to snad pomůže. Než pro nás přijel pickup, napsal jsem si příspěvek na blog a moje bluetooth klávesnice se hrozně líbila kambodžanům pracujícím v Guesthouse. Taková skvělá věc a nikdo to během naší cesty neznal. I teď, když máme levný přístup na internet, tak stále píšu deník na mobilu, protože většina klávesnic u počítačů je v dost žalostném stavu. Některé klávesy jdou ztuha, některé moc nereagují a některé třeba chybí úplně. Často mívají nestandardní rozložení a to je taky na bednu. Autobus do Siem Reap přijel včas, ale už neodjel. Už jsme se viděli, jak se tu několik hodin zdržíme a do Siem Reap dorazíme až v půlnoci, ale za půl hodiny tu stál nový. Na šílenou jízdu řidiče, na troubení i na hlasitou muziku už si začínáme zvykat, a tak cesta ubíha docela příjemně. Skoro všude jsou podél cesty domy, které stojí na kůlech, někdy i úctyhodně vysokých, před nimi mají často takouvou soukromou bažinu, ve které se buď koupou děti nebo dobytek. Mezi chatrčemi se občas objeví úplně luxusní dům - též na kůlech, též s bažinou, ale nový, s betonovými kůli a často i zděný. Na jedné zastávce jsme poprvé ochutnali knedlíky - takové blbouny plněné masem a zeleninou, které tu ohřívají na velkém pařníku. Nedají se ale srovnat s výbornými knedlíčky, na kterých jsme před čtyřmi lety ujížděli s Pinem v Číně. Do Siem Reap jsme dojeli ještě za světla, nechali se odchytnout tuktukem přímo na autobusáku (tedy předraženým, na ulici bysme určitě sehnali levnější než za 2 dolary) a vzali první guesthouse, který nám ukázal (Bun Seda Angkor), který jsme ukecali na 7USD na noc. Bez klimatizace ale s velkým pokojem s výhledem a docela pěknou koupelnou. Jsme kousek od nočního trhu, kam jsme rovnou vyrazili na večeři a na první nákupy. Mimo jiné jsme si koupili obraz s kamenou tváří z chrámu Bayon, který se mi moc líbil a řekl jsem si, že ho ukecáme na 8USD. Jaké bylo překvapení, když prodavač sám tuto cenu nahodil. Nezbylo nám nic jiného, než ho ukecat na 5USD a možná i tak jsme ho trochu přeplatili. Večeře byla "z kastrólů", ve kterých tu mají ženské na stánku navařené různé masa a omáčky s rýží. Je to ta nejlevnější varianta (asi 14kč za jedno jídlo s rýží) a i přes to, že pro mě omáčky, ve kterých plavou neidentifikovatelné kusy masa, vypadají často dost nevábně, dá se narazit i na lepší kousky. Dnes jsme si vyloženě pochutnali na vepřovém s květákem a nějakém slaném rybovajíčkovém koláči.
PS: Ve směnárně ve Phnom Penhu jsme si dnes konečně vyměnili dolary na riely v lepším kurzu než běžně počítaný 1USD=4000riel. Objevili jsme směnárnu, která nám dala za každý dolar 4200rielů (o 5% víc) a určitě by to šlo ještě líp. Zatím jsme si vyměnili alespoň 100 dolarů a uvidíme, jak dlouho s tím vystačíme.

Žádné komentáře:

Okomentovat