pátek 16.4.2010 - návrat do Sydney (665km, 8h 21m)

Ráno bysme spali jako šípkové Růženky. Budík byl ale na 5:45, tak jsme po velkém přemáhání vstali a udělali si ohromnou snídani, kterou si vynahrazujeme ten nekomfort v autě. Jinak jsme dnes celý den jeli a jeli jen se zastávkou u McDonalds na zmrzlinu a na odpočívadle na oběd. Dnes byla zima a zataženo, ještě že jsme si včera tak užili poslední koupačky na Byron Bay. Nevěděli jsme co nás čeká v Sydney a byli jsme z toho takoví utahaní. Projížděli jsme kolem banánových plantáží (které tu mají v kopcích jako vinice) s trsy banánů na palmách zabalenými do igeliových pytlů. Na posledním odpočívadle před Sydney objevila Šárka pětihvězdičkové záchody v restauraci Olivers, na kterých bylo úplně všechno na čidlo. Už za tmy jsme vjeli do hrozného sydneyského provozu a zmatku ulic. Připadá nám, že tu všichni jezdí hrozně rychle a my, kteří pořád lovíme jména ulic a snažíme se najít cestu je hrozně zdržujeme. Poptali jsme se na automyčku, a přestože byla docela blízko, najet na správnou silnici byl takový navigační oříšek. Automatická myčka (do které jsem raději v kufru připravil vaničku, kdyby do Plechovky začalo zatékat) omyla tu nejhorší špínu a prach, ale stejně jsme museli houbičkou na nádobí vydrhnout nějaké mastné fleky a hovínka od ptáků. Plechovka prokoukla o 100% a její cena se tak najednou zvýšila na dvojnásobek! Vyrazili jsme dál bloudit městem. Chtěli jsme přejet přes krásný Harbour Bridge s výhledem na Operu, omylem jsme ale sjeli do placeného tunelu, ve kterém jsme navíc přejeli odbočku na Kings Cross, protože cedule tu vždy mají až na poslední chvíli. Jak se mělo za průjezd zaplatit jsme taky nepochopili. Určitě už ale máme fotečku, která s pokutou přijde na naší sydneyskou adresu do hostelu Central Backpeckers. Vyjeli jsme dalším sjezdem a Šárka zázračně poznala Oxford street, po které už jsme si kdysy pobloudili. Tady už jsme znali systém křižovatek a jednosměrek a vítězoslavně dojeli do Victoria street a ještě slavnostněji našli místo na zaparkování. Propiskou na A4ku načmárali cenu 2.400AUD, číslo na náš australský telefon a vyrazili do města vytisknout a roznést inzeráty. Jeden jsme dali i do Central Backpackers, kde jsme si skočili do sprchy. Zdrchaní a rozlámaní jsme prošli kolem párty před hostelem s holkama v šatičkách a lodičkách, přeházeli věci v autě, okénka trochu zakryli ručníkama a bodyboardem a vytuhli.