středa 26. května 2010

sobota 15.5.2010 - Šárčino marodění

Ráno už mě bylo docela dobře, celou noc jsme nemusel na záchod. Dnes to však přišlo na Šárku: nejdřív něco jako mangový šejk, a pak už taky jen voda. Dnes si tedy poležela ona. Živočišné uhlí jsme ani nezkoušeli a rovnou nasadili Smectu. Dopoledne jsem s ní zůstal na pokoji, ale pak mi tak otrnulo, že jsem vyrazil do města na nákup, do půjčovny pro kolo a odpoledne zajel na krátkou koupčku k jezeru. Dnes je sobota a parkoviště u jezera bylo plné aut a hlavně motorek. Stejná tlačenice byla i na molech a teprve na tom nejvzdálenějším se dalo vlézt do vody. To byla lahoda, škoda jen, že jsem si zapomněl plavecké brýle. Pokecal jsem tu s jedním Angličanem a Francouzkou. Dal jsem jim ochutnat rýži v bambusu, kterou už známe z Kratie a tady jí také prodávají. Angličan se mě zeptal, kde to takhle roste, že by si taky natrhal. Před západem slunce jsem se vrátil zpět, Šárka na tom nebyla o moc líp, ale mě vyhnala do města, ať se jdu pořádně (i když opatrně) navečeřet. Vrátil jsem kolo a cestou zpět dal výborný kuřecí vývar s rýží v restauraci, kde jsme zatím nebyli, ale asi začnu chodit jen sem. Jak se v restauraci uvolňovaly různé stoly, tak jsem se neustále přesunoval blíž a blíž k větráku. Obsluha s tím měla trochu problémy a pokaždé se přišli zeptat, co si dám a já musel rukama vysvětloval, že už mám objednáno. Po ulici tu chodí místní holky v pyžamu, které berou jako normální denní oděv. Možná je to praktické a pohodlné, ale velice srandovní, když na nich mají roztomilé medvídky a jiné typicky pyžamové obrázky. Večer jsme brzo zalehli, hlavně proto, abysme usnuli dřív, než přijde chrchla a rozjede svůj hodinový sprchový koncert.

2 komentáře:

  1. Ahoj marodi,
    jak Vám občas závidíme, ale přejeme, tak teď nezávidíme a nepřejeme.
    Jak je to malé zpoždění deníku teď dobré,
    Už Vám snad je dobře, když snášíte jízdu na motocyklu.
    Táta

    OdpovědětVymazat
  2. inu, zrovna dneska to zase tak dobre neni, ale cestu na motorce jsme zvladli skvele. Dnes nas ceka nocni prejezd lehatkovym busem do Vientiane, tak snad cerne uhli zabere a nebudu v autobuse muset courat tam (na zachod) a zpet (do postele).

    OdpovědětVymazat