že přijede až v půl, tak jsme si v klidu dali oběd. Nakonec jsme měli docela fofr, když autobus opravdu v půl přijel a zatímco my sháněli krabičku na rozjedené jídlo, pikolík už mizel s našimi batohy někam za roh. Autobus byl zaplněný do posledního místečka. Ani jsme neseděli vedle sebe a v uličce se válely naše batohy, přes které na každé zastávce všichni přelézali tam a zpět. Nějaké turistky, které seděli až vzádu chodily ven bosy a Šárka je viděla, jak s odporem lezou na dost nechutný záchody. Já pak s odporem sledoval, jak s těmi špinavými nohami přelézají můj batoh zpět do autobusu. Užívali jsme si kvalitní silnice až k odbočce před Stung Treng, kde jsme zahnuli na prašnou hrbolatou cestu. Kymácelo to celým autobusem, který se přes díry na silnici hnal neskutečnou rychlostí a přibrzdil jen u mostíků u kterých jsem nevěřil, že tíhu autobusu přežijí. Je ale fakt, že na začátku a konci tohoto tankodromu staví novou silnici, podle šířky uválcované plochy snad i dálnici, tak snad až sem pojedeme příště, tak cesta z Kratie nebude trvat pět a půl hodiny, ale třeba jen tři. Takovou dobu už snad půjde vydržet ta diskotéka, kterou nám řidič na cestu pustil. V Ban Lung se na nás vyřítilo několik naháněčů, kteří se překřikovali jeden přes druhého s vizitkama s různým ubytováním. Nakonec jsme zjistili, že jsou jen ze dvou hotelů a vybrali jsme Tribal Hotel, který měl být jen 200m daleko s cenami od 3USD! Z dvou set metrů se vyklubaly minimálně čtyřista - prý přesunuly autobusovou zastávku, takže je to dnes trochu dál. Pokoje za tři dolary ale měli a nebyly tak špatný. 
Vyhodili jsme si z kopýtka a zaplatili si o trošku lepší za 5USD. Mysleli jsme si, že to trochu ukecáme, ale nedokázali jsme to na míň než na 14USD za 3 dny. Místní prý za ubytování platí víc než turisti?! Blbost, no ne? Vlastně nikde se nám tu nedaří smlouvat. Vody, které jsme vždy kupovali za 1500riel tu stojí 2000, jídlo mají ve všech restauracích za 8000riel. Dnes jsme si dali smažený (takřka flambovaný) ananas s kuřecím a rýží a jednu "divokou sladkou" polívku, která měla být jen za 6000, ale protože jsem si do ní přidal rýži, řekl majitel: "...jedl si rýži? Tak zaplať 8000!" Jsme z toho všeho a z dlouhé cesty nějaký spruzený. Představovali jsme si vesničku v horách, ale je to tu stejný jako všude jinde. Zítra se těšíme na výlet k jezírku v kráteru sopky. Mají tu i nějaké koupací vodopády, tak snad si užijeme příjemný den. Ve dvě ráno nás budil nějaký chrchla, který dost nechutně odkašlával a plival v koupeně. Snad půl hodiny se sprchoval a pořád dělal ty nechutné hlasité zvuky, že jsme na něj začali křičet česky, že je prase ať už toho proboha nechá. Vždycky to pomohlo, ale jen na chvilku. Pak zase začal:" Hhhh, ehhhh, hrrr, hhh, chrrhhh, hhh....". No fakt k zblití. PS: dodatečně děkuji všem za ohlasy na našem deníku, které nás podporují v jeho pokračování. Zmínil jsem se totiž, že na něj už nezbývá ani čas ani chuť. Když jsem ale dnes viděl, kolik lidí nás čte, tak už to přeci nevzdáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat