středa 16.12. - konec Caples Treku (4. den)

Ráno svítilo sluníčko, jen okolo hutu lítaly mračna mušek. V deset hodin po vydatné snídani jsme vyrazili na zbytek treku. Jídla máme hodně, počítali jsme, že budem na výletě celkem 5 dní. Doktoři vyslali Lukáše napřed, aby dostopoval k autu, které mají stejně jako my na začátku Routeburnu. Druhá půlka Caples treku byla úplně jiná než co jsme zažili včera. Otevřené údolí s pastvinami a krásnou pěšinkou podél řeky. Na rybaření je tu potřeba speciální povolení. Prý je zdarma, jen se o něj musí včas zažádat. Plán nepozorovaně proklouznout okolo Middle Caples Hutu se nevydařil, protože baba správcová nás už z dálky vyhlížela a její první slova byla: "kde jste spali?". Nechtělo se nám platit 30NZD, tak jsme řekli, že pod stanem na louce u řeky. Kupodivu to zabralo a změnilo se téma hovoru na rybaření a vůbec, že jsou tu prý mraky čechů a jak je tu krásně. Na cílovém parkovišti jsme potkali doktory a jejich auto. Lukáš je pašák. Sice nevyšel jeho původní plán stihnout autobus, který sváží lidi z Caples treku zpět do Glenorchy, protože se z něj vyklubala loď, která se musí dopředu objednat a navíc by stejně k návratu k Routeburnu nepomohla. Stopnul ale pošťáka, který s nim jel po prašné cestě kroutící se podél jezera a skákající přes brody 80-100km/h. Skoro stejně pak Lukáš jel s náma. Bylo nás v jejich malém autě 5. Já měl na klíně oba naše batohy a všichni ostatní minimálně jednu velkou papírovou krabici s jídlem. Byl ale tak hodný, že nás dovezl až k našemu autu (i když si kvůli tomu zajel), které tam kupodivu pořád stálo, šlo nastartovat a odvezlo nás na místo, kde jsme spali před Routeburn trekem. Šárka opět úspěšně navařila, já opět neúspěšně zarybařil.