pátek 25. června 2010

pátek 18.6.2010 - Cheng Hoon Teng temple, St. Paul church, námořní muzeum

Brzo ráno nás vzbudil hluk na chodbě. Jediná koupelna na patře byla neustále obsazená, Šárka naštvaná, nevyspalá. Lepší náladu jí udělalo, až když na trhu naproti guesthouse nakoupila výbornou snídani s rajčátky, okurkou a sýrem - stejným, jako jsme měli první den na Don Detu. U jídelny jsme našli ještě jednu sprchu, kterou nám majitel zatajil, ale když bude u nás plno, budeme chodit raději sem. Chtěli jsme se dopoledne ještě trochu dospat, ale okolo dveří neustále chodila uklízečka a škytala jako chlap - možná to dokonce byl chlap! Kolem poledne jsme vyrazili do města. Je tu krásně, ale jeden den na prohlídku určitě stačí. Viděli jsme čínský chrám Cheng Hoon Teng a vylezli jsme na kopec s kostelem St. Paul. Zbyly z něj jen stěny a vstupní brána, o to byl ale zajímavější. Neměli jsme chuť se trmácet dál, tak jsme si tu sedli a poslouchali dva hudebníky. Ty ale víc nehráli než hráli. Ve městě je nové velké ruské kolo, které ješte nefunguje, a nová rozhledna, která už funguje a je opravdu zajímavá. Vyhlídková kabina se otáčí a ještě jezdí nahoru a dolů. Měl jsem takovou nanicovatou náladu, kterou mi spravila až replika staré lodě Flor de Mar (neskutečně vysoká) a přilehlé dvě námořní muzea v ceně jednoho levného lístku. Na večeři jsme opět zašli k Indovi. Jediný volný stůl byl přímo u kotlů, kde pekli kuřata a chleby naan. Bylo tu trochu tepleji, ale zase jsme hezky viděli, jak jim jde práce od ruky, jak jsou mezi sebou sehraní a hlavně, jakým zvláštním způsobem se chleba peče: přilepený na vnitřní stěně velkého keramického džbánu. Dneska chutnal víc Šárce než mě, protože ve své porci měla víc sýra - včera jsem měl asi tohle štěstí já.
PS: Na oběd jsme se natlačili do plné restaurace v centru, ve které si jídlo koupíte v úzké uličce u vstupu a pak si s ním sednete do restaurace. Je asi mezi místními dost populární, protože tu opravdu bylo těsno. Šárka si dala takový místní zákusek: nastrouhaný led ochucený spoustu příchutí se spoustou barev a množstvím polev. Protože netušila, co je co, prostě ukázala na nekrásnější barvu a nebylo to vůbec špatný.

Žádné komentáře:

Okomentovat