Dneska jsme se jeli podívat na ještěrky, hady a motýli do Ayer Keroh asi 20km od Melaky. Nejdřív jsme si dali okružní jízdu po městě, protože autobus, kterým jsme předevčírem přijeli, má na naší zastávce jednosměrku a zajede nejdřív na konečnou, aby se pak jinou cestou vrátil zpět na autobusák. Všimli jsme si, že zastávka směrem na autobusák je dokonce ještě trochu blíž k našemu guesthouse, než zastávka od autobusáku. To se nám bude zítra, až pojedem do Mersingu, hodit. Na autobusáku jsme si na zítřek rovnou koupili lístky na 8 hodin ráno. Chceme totiž týž den dojet až na ostrov Tioman, kde se budeme válet a potápět až skoro do konce naší cesty. Na autobusáku jsme trochu zazmatkovali, protože bus, který nám doporučili v infocentru nejel k plazům ale do jiné ZOO. Měli jsme mapku Ayer Keroh, kde to vypadalo, že by mělo stačit popojít jen 15 minut, ale prý je to přes 3km daleko. 
Z hlavní ulice v Ayer Keroh se navíc vyklubala šestiproudá dálnice bez chodníků, na které nás autobus (který měl jet k plazům) vykopnul, a my museli ještě půl kilometru pěšky. No to jsme zvědaví, jak se dostaneme zpátky. U hadů jsme strávili přes tři hodiny. Hned na začátku jsme mohli zkusit krmit živými kobilkami nějaké leguány. Byli asi zrovna po obědě, protože neměli moc hlad. Kobylky jim lezly po hlavě a oni občas nějakou líně schroupli, jako když zobete arašídy u televize. V kleci se houpaly opice a taky neměly moc zájem o banány, které jim lidi strkali mezi mřížemi dovnitř. Mezi zajímavější zážitky patřila procházka motýlí farmou s mnoha barevnými motýli a jedním takovým zvláštním, který po sklapnutí křídel vypadal jako list. Úžasné bylo i terárium s hadím striptýzem. Ještě nikdy jsme neviděli, jak se hadi svlékají z kůže. Měli tu spoustu dalších zvířátek a u těch, které jsme neznali, nám docela chyběly cedulky se jménem a povídáním, jaké jsou v Pražské ZOO. Cestou zpět jsme na parkovišti před vchodem chytli stopa až do centra Melaky, zašli do restaurace na studenou kachnu (nechali jsme si jí přihřát) a dostali takovou porci, že se to nedalo sníst (nechali jsme si zbytek zabalit). 
Rozvalili jsme se na dvě hodinky na hotelu, abych si ještě chvilku užil WiFi internetu, a na večer jsme si šli zaplavat do místního koupaliště. Chtěli jsme tam už ráno, ale nevšimli jsme si v rozvrhu, že mezi jednotlivými 90 minutovými bloky pro veřejnost je vždy 30 minut pauza. Když přijdete ke konci časového úseku, tak vás za chvilku vyženou, aby za půl hodinky opět otevřeli. Večer jsme už ale věděli kdy přijít a také co si obléknout. Plavky typu "trenky" tu z neznámého důvodu nesmí být, takže jsem se jim tu koupal normálně ve slipech. Večer jsme se na naší recepci zeptali na zítřejší dopravu na autobusák. Hnali nás na "špatnou" zastávku směrem od autobusáku. Vůbec nebyli moc nápomocní. O zastávce druhým směrem, kterou jsme si dnes z autobusu vyhlídli, nic nevěděli a jediné, s čím byli ochotni pomoct, bylo zavolání taxíka. Nakonec jsme si ho obědnali, protože bůhví jak bude v neděli městský autobus jezdit. 
Ještě že jsme si dali okružní jízdu městem dnes a ne až zítra ráno, kdy bysme kvůli tomu na autobusák určitě nedojeli včas.PS: Přímo v historickém centru Melaky přes den jezdí auta. Často tu nemají pořádné chodníky, ulice jsou úzké, auta jezdí docela rychle a je to dost nepříjemné. Na noc se ulice zavřou a udělá se tím prostor na víkendový trh. Vždycky jsem nechal Šárku, ať si to tu užije. Sám jsem se uklidil někde v růžku a četl na svém telefonu články z internetu. Prý ale trh nic moc, všichni prodávají ty samé věci a jen málo kdy se najde krámek s něčím zajímavým. A to je prý víkendový trh v Melace vyhlášený.
PS: Pro turisty tu po ulicích jezdí vyzdobené kola se sidekárou. Přes den na nich září nepřeberné množství (zřejmě) umělých květin, v noci se na nich rozblikají tisíce světýlek. Kam se hrabe vánoční stromeček na Náměstí Míru. No posuďte sami :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat