Parkoviště na straně Tekeku bylo odpoledne docela plné. Tekek je hrozně zvláštní místo. Je vidět, že se do něj nedávno zainvestovalo: nábřeží je úplně nové, krásné chodníčky, lampy, ale všude bordel a neupravenost již pár let zapadlého letoviska. Mají tu staré hnusné bungalovy, potápěčská centra, chudé obchůdky, ale jinak to vypadá, že má Tekek zlaté časy dávno za sebou nebo možná teprve před sebou. V žádném případě bysme tu ale týden strávit nechtěli (vlastně ani den), a to jsme tu málem skončili, protože nám nějaké holky v přístavu v Mersingu radili, ať právě do Tekeku jedeme, že je to tu moc pěkné. Došli jsme až k letišti a hledali duty free obchůdek, aby jsme udělali nákup suvenýrů. Kromě alkoholu ale nic rozumného nenabízí. Koupili jsme další vínko pro Francouze (včera v nich prý zahučelo), jako suvenýr pak ještě místní rum a nějaké asijské rýžové pálenky. Stavili jsme se pak ve stánku na malou svačinku: sladké pečené brambory, smažené rolky a strouhaný led s mlíkem, který známe z Melaky. Dali se s námi do řeči dvě německé Italky (jsem ani nevěděl, že se někde v Itálii mluví německy) a doporučili nám prý skvělé kuře s rýží a kalíškem polévky, do které se maso i rýže namáčí. Z malé svačinky se nakonec vyklubal skvělý oběd. Zpět jsme se vraceli s těžkým batohem a ještě si do něj utrhli přímo z palmy žlutý kokos. V trávě totiž ležel drát s hákem jako dělaný na trhání kokosů. 
Francouzi je taky sbírají a trhají a prý ty žluté mají krásně husté mléko. Na večer jsme si dali naše plavání na Panubu, tak jak jsme chtěli každé ráno před snídaní. Nějak se nám ale nedaří a může za to ten olej, který na pláži a občas i ve vodě pořád je. Navíc jak je zateklý do písku, není vůbec vidět. Lepí se na chodila a nejde vyčistit. Na Panubě jsme se báli sedět na pláži, tak jsme zašli do hospody a rozhodli se utratit dvě pětiringitovky (jediné plastové bankovky), které nosím v kapsičce u plavek. Dali nám jídelní lístek, a až když jsme konečně vybrali, co si dáme, aby to vyšlo přesně na 10RM, tak nám při objednávce řekli, že vlastně mají až do půl šesté zavřeno. Spravili jsme si chuť až večer u nás v (za tu dobu) poprvé otevřené restauraci s palačinkami - zde nazývanými "roti". Led který nám zbyl z ovocných šejků jsme si schovali do pytlíčku a udělali si pak na naší verandě laolaokolu. Francouzi včera pařili s Finama, kteří měli oslavu letního slunovratu, takže dnes byli mrtví. Taky jsme včera okolo pařících Finů prošli, ale neměli jsme odvahu se k nim přidat. Škoda.PS: U letiště v Tekeku je jeden bankomat. My peněz vybrali dost v Mersingu, ale i tak je dobré o něm vědět. PS: Od nás z pláže vídáme spoustu letadel jak přistávají a odlétají z letiště v Tekeku, na které určitě není kvůli jeho délce a kopcům okolo sranda se trefit. Chtěl jsme nějaké letadlo vidět z blízka, ale když jsme šli kolem dráhy, jako na potvoru nic neletělo.
Žádné komentáře:
Okomentovat