do přeplěného minibusu, zatímco my jeli v dodávce jen ve čtyřech. Jeli s námi dvě holky, které mají namířeno až do Vientiane. Jízdu jsme čekali horší než v Kambodži, ale zatím jsou silnice kvalitní a řidiči žádní magoři. Na krátké zastávce jsme si koupili zdravou svačinku: sladkou rýži v bambusu s nevíme čím a banány na rožni taky s nevíme čím. Holky (skoro jako všichni turisti, kteří tu zastaví) si koupili jen čipsy. Dali jsme jim ochutnat skvělou rýži, banány prý nejedí - jejich škoda, tady jsou tak dobré a levné. V Pakse začalo hustě pršet. Když nám řidič zastavil u bankomatu ANZ, vyběhl jsem vybrat první laosské peníze. Poplatek za výběr byl 40.000kip (100kč), tak jsem rovnou vybral maximum: dva miliony. Zkusili jsme dva hostely a zůstali v dražším guesthouse Sabaidy2. Šárce se tu moc nelíbilo hlavně kvůli nepříjemnému týpkovi na recepci. Je tu ale větší šance pokecat s jinými cestovateli a vyzjistit nějaké info na příjemné zahrádce před hostelem. 
Naštěstí přestalo pršet, tak jsme se šli podívat do města. Máme v plánu dát na motorce na několik dní malý okruh jižním Laosem, tak jsme vyrazili na obhlídku půjčoven. V hostelu už motorky nepůjčují - nevěřte Lonely Planet ze srpna 2010 (2007). Ceny jsou všude 50.000kip za den, při půjčení na 3 a více dní. Jen v jedné byla holka ochotná klesnout na 45.000. Zašli jsme do infocentra, kde jsme si nabrali pár brožůrek, jinak tu nic zajímavého neví. Stavili jsme se pak v nákupním centru, které na mě působilo dost komunisticky. Bylo poměrně nové, přesto takové divné: velké prázdné atrium, nejezdící jezdící schody, jinak ale normální přeplněná laosská tržnice, kam ale moc místních lidí asi nechodí. Po obědě jsme zašli do nejlevnější půjčovny vyzkoušeli motorku a zjistili, že má prošlou technickou, nesvítí blinkry ani brzdové světlo a vůbec, že to o pět tisíc levněji než jinde nestojí za to. I když se jen smála, že to je vše OK, tak jsme ukecali dalších pět tisíc a domluvili, 
že nám světla do zítřka opraví. Cestou domů jsme dali výborné ovocné šťávy i když ta z mango steam na první pohled vypadala, jako když v ní plavou oči. Dostali jsme je v pytlíku s ledem, tak jsem si ve zbytku ještě vychladil plechovku piva Angkor, které v batohu vozím už ze Siem Reap. Večer jsme strávili neuvěřitelé tři a půl hodiny na levném internetu, kde jsem si potají vypálil další DVD fotek. Normálně totiž za pálení chtějí až 24.000kipů. Do jedné do rána jsme pak psali pohledy, které bysme rádi ještě zítra z Pakse poslali, aby z Laosu do Čech dorazily dřív než my.PS: Loď z Don Detu byla opět pěkně vratká. Nacpali nás na ní ve dvou řadách a každý neopatrný pohyb byl hned znát. V jedné hospodě v Pakse jsme potkali známé Lucemburky. Hrozně se smáli, že jejich loď při vystupování převrhli. Kevin si prý hodil batoh na záda odrazil se od hrany lodi a ostatní pěkně vykoupal.
Žádné komentáře:
Okomentovat