Po tom všem nám vyhládlo, takže jsme skočili na trh na oběd a ejhle, ono najednou bylo 11 hodin. V okolí Ponsavanu jsou 3 nejznámější místa s džbány, hezky očíslované Site 1, Site 2, Site 3. Možná bych měl trochu vysvětit, co to vlastně jsou ty džbány. Jak vidíte na fotkách, tak nic jiného než vydlabané balvany, kterých se tu válí ohromné množství. Nikdo neví, k čemu sloužily, ale jsou tak staré a místa, na kterých se nachází, tak mystická, že je UNESCO zařadilo do svého seznamu kulturního dědictví. Site 2 a site 3 jsou si prý dost podobné, tak jsme se rozhodli, že nám bude stačit vidět jedničku a trojku. Site 1 je nejblíž, vede až k němu asfaltka a má nejvíc džbánů. Čekali jsme tu návaly lidí, ale ve dvanáct už asi byli zase všichni pryč, tak jsme měli džbány skoro jen samy pro sebe. MAG, který se zasloužil o vyčištění UXO označil bezpečná místa červenobílými kameny. Ty někdy tvoří úzkou (1m šikorou) cestičku, někdy je to celá plocha okolo džbánů. Chodit dál za "patníky" jsme raději nezkoušeli. Přes veškerou pečlivost MAGů Šárka objevila UXO přímo v jednom džbánu. Alespoň jsme tomu věřili, vypadalo to dost podobně. Udělali jsme fotku, že uděláme dobrý skutek a nahlásíme podezřelý nález, než nás kamarád, kterého jsme potkali u Site 3 vyvedl z omylu, že to vypadá spíš jako koule na petanque. Site 1 byl krásný (mají tu největší džbán, který je přes dva metru vysoký a stejně i široký), ale site 3 byl ještě lepší. Strávili jsme tu totiž zbytek odpoledne, a pozdní světlo dělalo krásné barvy a stíny. 
Byl tu takový svěží vzduch, krkonošský čmuch a okolo i podobné kopečky. My jsme byli rozvalení mezi džbány a svačili jsme exotické exotické ovoce. Bylo to totiž ještě exotičtější než co jsme zatím z exotických ovocí jedli. Jedno chutnalo jako kyselé špendlíky, jiné jako dřevnaté hrušky, nakonec nám nezachutnala ani hořká broskev, tak asi zůstaneme u normálních exotických plodů. Mimo to jsme v krámku u cesty objevili výbornou zmrzlinu (zmraženou šťávu v kelímku od jogurtu, zkusili jsme oranžovou a zelenou), která stojí jen 1.000kipů a je výborná. Škoda, že jsme na ní nekápli dřív. Večer jsme zase skočili k číňanovi, na "řízek" a tentokrát i na čínské plněné knedlíčky. Večer jsme strávili u televize u sestřihu finále Wimbledonu 2009. Federer zase ukázal, jak to umí udělat napínavé, ale stejně nakonec políbil pohár on.PS: Přestože jsme měli krásnoukreslenou mapu, popisující cestu k jednotlivým "sajtům", často jsme si nebyli jistí. Intuice nás vždy dovedla k cíli, ale byla to spíš náhoda. Kdyby Šáčino bystré oko nezahlédlo na betonovém sloupu vysprejovanou kresbu džbánu (vypadající spíš jako ů) a římskou 3, tak bysme si určitě pobloudili víc. Ptát se lidí vyžaduje pevné nervy.
PS: Lístek na bus Ponsavan - Vientiane stojí u agentur 130.000kip, přímo na autobusáku 95.000kip. Není v tom ale pickup (doprava na autobusák), ale ten jde v Ponsavanu domluvit s tuktukem na ulici za 10.000kip za oba. Půjčení motorky na celý den jde sehnat za 80.000kip. V porovnání z 40.000kip ve Vang Vieng je to trochu předražené. Navíc jsou to většinou fakt starý herky.
Žádné komentáře:
Okomentovat